Josef Alexandr Dundr: Porovnání verzí

</ref><ref name=gagan>Jaroslav Gagan: [http://kix.fsv.cvut.cz/~gagan/jag/rukopisy/kdojekdo/kdojekdo.htm KDO je KDO v rukopisném sporu. Abecední seznam osob vyskytujících se kolem sporu o Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský.], osobní web na severtu FS ČVUT, autor je knihovníkem České společnosti rukopisné</ref> Byl podučitelem na škole u sv. Františka v Praze, listovním v Blovicích, od roku 1842 příručným v knihovně Národního musea.<ref name=gagan /> Byl bratrem [[Václav Jiří Dundr|Václava Jiřího Dundra]].<ref name=pnp/> Proslul například svými, lingvisticky a historiograficky nekvalifikovanými, návrhy na počeštění německých názvů obcí<ref name=hame /> (odhadování „původních“ českých názvů) v duchu [[české národní obrození|českého národního obrození]], [[jazykový purismus|jazykového purismu]] a brusičství a lidové [[toponomastika|toponomastiky]]. Roku [[1863]] věnoval všechno své jmění, tedy 500 [[zlatý]]ch, [[Matice česká|Matici české]] a stal se jejím členem.<ref name=hame /> Jeho jméno zpopularizoval [[Karel Havlíček Borovský]], který jej parodoval.<ref name=hame /><ref>například v básni ''První jenerální schůzka Českého Národního Museum 1847 '' Havlíček píše: „Okolo Hanky je všechen plundr: Korda, Zippe, Heyde, Dundr.“ -</ref> Ve svých toponomastických návrzích byl Dunder inspirován například seznamem obcí v papežské potvrzovací listině z 23. května 1273, ale i mnoha svéráznými představami o původu a významu názvů sídel.<ref name=hame /> [[Jaroslav Šonka]] se domníval, že Dundr byl tím, kdo zhotovil pergamenové proužky s překladem [[Libušino proroctví|Libušina proroctví]], údajně ze 14. století, a nastražil je na [[Václav Hanka|Václava Hanku]], který je našel v hřbetu knihy roku 1849.<ref name=gagan /> Poté, co [[Pavel Josef Šafařík]] vyslovil podezření, že jde o falsa, pergameny se ztratily a později byly objeveny v Dundrově pozůstalosti.<ref name=gagan />