Jan Lucemburský (velkovévoda): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: be:Жан, вялікі герцаг Люксембурга |
m 10. ledna->10. leden 9. dubna->9. duben 28. dubna->28. duben 11. června->11. červen 7. října->7. říjen 12. listopadu->12. listopad 29. listopadu->29. listopad |
||
Řádek 10:
Od roku [[1934]] navštěvoval školu v anglickém [[Ampleforth]]u a [[5. leden|5. ledna]] [[1939]] po dovršení 18. roku života byl jmenován dědičným velkovévodou. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] velkovévodská rodina společně s vládou odchází do [[exil]]u v [[Kanada|Kanadě]] a [[Spojené království|Velké Británii]].
Poté, co princ Jean studoval na kanadské [[Universita Laval|Universitě Laval]] ([[Québec (město)|Québec]]), vstoupil [[29. listopad|29. listopadu]] [[1942]] do britského regimentu "[[Irish Guards]]" a účastnil se jako aktivní voják osvobození [[Evropa|kontinentu]]. [[11. červen|11. června]] [[1944]] se zúčastnil [[Bitva o Normandii|vylodění v Normandii]] a podílel se na [[Bitva o Caen|bitvě o Caen]] a osvobození [[Brusel]]u. [[10. září]] [[1944]], v den osvobození města [[Lucemburk]]u, byl princ Jean odvolán do Lucemburska, kde byl odpoledne nadšeně vítán obyvatelstvem. Krátce před koncem války s vojenskou jednotkou pomáhal osvobodit [[Arnhem]] a bojoval v [[Ardenská ofenzíva|Ardenské ofenzívě]].
== Rodina ==
{{Lucemburská velkovévodská rodina}}
Dědičný velkovévoda Jean se [[9. duben|9. dubna]] [[1953]] oženil s belgickou princeznou [[Josefína Šarlota Belgická|Joséphine Charlottou]], sestrou belgického krále [[Baudouin I. Belgický|Baudouina I.]] a [[Albert II. Belgický|Alberta II.]], jenž [[10. leden|10. ledna]] [[2005]] zemřela jako 77-letá po dlouhé nemoci. Ze svazku vzešlo patero dětí, mezi nimi i od roku [[2000]] úřadující velkovévoda a někdejší [[korunní princ]] [[Jindřich I. Lucemburský|Jindřich]], princezna Marie-Astrid (* [[1954]]), která má také pět dětí, princezna Markéta (* [[1957]]), která má čtyři děti, princ Jean (* [[1957]]), čtyři děti a princ Vilém – franc. „Guillaume“ (* [[1963]]), rovněž čtyři děti.
== Vláda ==
[[28. duben|28. dubna]] [[1961]] jmenovala velkovévodkyně Charlotte prince Jeana svým nástupcem, čímž dědičný korunní princ de facto stává hlavním jednatelem ve státnických záležitostech lucemburského [[panovník]]a místo své matky.
Po odstoupení své matky, velkovévodkyně Charlotty dne [[12. listopad|12. listopadu]] [[1964]] se ujímá vlády jako velkovévoda Jean a téhož dne přijímá lucemburskou ústavou předepsanou přísahu před poslaneckou sněmovnou.
Velkovévoda Jean vykonává svůj úřad s výsostnou diskrétností, aby ani náznakem nepoškodil svou roli nadstranické symbolické postavy pro jednotu a nezávislost země.
Řádek 25:
Během jeho vlády se Lucembursko vyvinulo z agrárního a průmyslového státu v moderní středisko služeb. Od konce šedesátých let se v Lucembursku usídlují první mezinárodní banky a východně od historického jádra hlavního města se nachází 350hektarový areál komplexu budov [[ES|Evropského společenství]], jehož je [[Lucemburk]] (po [[Brusel]]u) druhým hlavním sídlem.
Velkovévoda Jean, za jehož úřadování Lucembursko roku [[1989]] oslavilo stopadesáté výročí nezávislosti a sté výročí vlády dynastie [[Dynastie z Nassau|Nassau-Weilburg]], předal v březnu [[1998]] probíhající státnické záležitosti svému nejstaršímu synovi, dědičnému velkovévodovi Jindřichovi, aby mu dne [[7. říjen|7. října]] [[2000]] předal i velkovévodskou [[Koruna (klenot)|korunu]].
{{Panovník|co=[[Seznam lucemburských vévodů|Lucemburský velkovévoda]]|kdy=[[1964]] - [[2000]]|pred=[[Charlotta Lucemburská]]</sub>|po=[[Henri, lucemburský velkovévoda]]|soubor=Coat of Arms of Luxembourg.svg}}
| |||