Stanice je součástí [[Sokolničeskaja|Sokolničeské]] linky, jejího úseku mezi stanicemi [[Park Kultury (moskevské metro v Moskvě)|Park Kultury]] a [[Sportivnaja (moskevské metro v Moskvě)|Sportivnaja]]. Otevřena byla [[1. května]] [[1957]], denně ji využije okolo 47 000 lidí. Je to podzemní, ražená, trojlodní stanice se zkrácenou délkou střední lodě. Je součástí úseku vedoucího pod řekou [[Moskva (řeka)|Moskvou,]] a proto je založená pod zemí velmi hluboko, 42 m pod terénem. Je také považována za jednu z posledních, vybudovaných ve stylu [[stalinismus|stalinistické]] [[architektura|architektury]]. [[Architekt]]y byli [[Robert Pogrebnoj]] a [[Jurij Zenkivič]]. Obklad stanice tvoří na spodní části prostupů mezi loděmi [[červená|červený]] [[mramor]], na stěnách za nástupištěm žluté kachlíky. Na podlahu se použilo několik druhů [[žula|žuly]]. Osvětlení zajišťují [[lustr]]y, umístěné v ose každé ze tří lodí. Na slepém konci lodě střední je pak umístěna [[busta]] Michaila Frunzeho, po kterém celá stanice nese název.
Ven z nástupiště vychází po [[eskalátorový tunel|eskalátorovém tunelu]] jeden výstup do přízemí [[Palác mládeže (Moskva)|Paláce mládeže]]; předtím než však ten byl v roce [[1984]] postaven zde stál povrchový [[vestibul]].
