Filip II. August: Porovnání verzí

Přidáno 47 bajtů ,  před 8 lety
m
4. července->4. červenec 14. července->14. červenec 15. srpna->15. srpen 21. srpna->21. srpen
(drobné úpravy)
m (4. července->4. červenec 14. července->14. červenec 15. srpna->15. srpen 21. srpna->21. srpen)
{{Příbuzný|syn|Tristan}}
}}
'''Filip II. August''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Philippe Auguste''; [[21. srpen|21. srpna]] [[1165]] [[Paříž]]– [[14. červenec|14. července]] [[1223]] [[Nantes]]) byl významným francouzským králem, který přispěl ke sjednocení [[Francie]] a odstranění vlivu [[Anglie|anglických]] panovníků na kontinentě. Během své vlády získal zpět velkou část anglického [[kontinent]]álního panství. Jeho zásluhou je také modernizace [[Paříž]]e, kde se zasadil například o vybudování [[Louvre|Louvru]] a dalších významných památek.
 
== Vláda ==
{{Citát|Vzal na sebe znamení svatého kříže, kterým byl náš pán ověšen a které mu bylo přišito na ramena, aby vysvobodil hrob a aby vytrpěl utrpení i námahu pro lásku našeho Pána. Vydal se s velkým vojskem do zámoří proti nepřátelům kříže a věrně a oddaně se snažil, až bylo město Akkon dobyto.|''Kroniky ze Saint-Denis''<ref name="duby154">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | titul = Neděle u Bouvines 27. července 1214 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 221 | isbn = 80-7203-164-3 | poznámka = Dále jen ''Neděle u Bouvines'' | strany = 154}}</ref>}}
 
[[4. červenec|4. července]] [[1190]], přesně tři roky po bitvě u&nbsp;Hattínu, vyrazili oba králové z [[Vézelay]] směrem na [[Lyon]]<ref name="bridge154">{{Citace monografie | příjmení = Bridge | jméno = Antony | titul = Křížové výpravy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 228 | isbn = 80-200-0512-9 | poznámka = Dále jen ''Křížové výpravy'' | strany = 154}}</ref> a poté přes Sicílii do Svaté země. Během výpravy se spory mezi impulzivním Richardem a klidným Filipem vyhrotily. Richard se zaplétal do mezinárodní politiky, čímž průběh tažení značně zpomaloval a to Filip nehodlal tolerovat. Během obléhání Akkonu vážně onemocněl a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do [[Evropa|Evropy]]. Při návratu do vlasti si vypíchl oko.<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
 
Richard Lví srdce se při svém návratu do Anglie dostal do [[Německo|německého]] zajetí. Filip situace využil a spojil se s [[Jan Bezzemek|Janem Bezzemkem]], který se snažil Anglii ovládnout a získat tak výhody v podobě diplomatických ústupků i územních zisků.
Osobnost krále Filipa byla na svou dobu velmi netypická. Ačkoli se zúčastnil [[křížové výpravy]], nikdy nebyl [[prototyp]]em válečníka. Údajně se bál [[kůň|koní]] a nevynikal zvláštní silou. Jeho předností bylo ale logické myšlení a obratná [[diplomacie]], díky které se šikovně pohyboval na šachovnici evropské politiky. Byl ale velmi rozhodný a pokud bylo třeba, dokázal se postavit i do čela vojska. Doboví kronikáři o něm mluvili jako o ''pohledném muži hezké postavy, veselé tváře, s pleší, brunátné pleti, který se rád napije a dobře nají.''<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
 
Své postavení v boji proti Anglii se snažil posílit i sňatkem s dánskou princeznou [[Ingeborg Dánská|Ingeborg]], dcerou [[Valdemar I. Veliký|Valdemara I.]], od kterého si sliboval námořní pomoc, ke které ale nikdy nedošlo. Tento sňatek uzavřený [[15. srpen|15. srpna]] [[1193]] v [[Amiens]]u také způsobil obrovský skandál, když Filip svou ženu zapudil údajně ihned po svatební noci a usiloval o anulaci manželství.<ref name="kolektiv153">''Francouzští králové'', s. 153</ref> Ingeborg se ale odmítala vzdát postavení francouzské královny, za což ji Filip na několik let držel v domácím vězení. I přesto, že [[papež]] odmítl sňatek zrušit, o tři roky později se Filip znovu oženil s [[Anežka Meránská (1201)|Anežkou Meránskou]] a v tomto svazku vytrval i přes církevní [[klatba|klatbu]], která na něj byla uvalena. Roku [[1200]] ale nakonec na [[papež]]ův nátlak dovolil Ingeborg, aby se vrátila ke dvoru. Anežka odešla na hrad v [[Poissy]], kde při porodu syna Tristana v červenci [[1201]] zemřela.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/andechs_diessener/agnes_maria_von_meran_koenigin_von_frankreich_+_1201.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref>
 
Během mnoha let, co se snažil o anulaci manželství, používal i prohlášení o [[impotence|impotenci]] způsobené magickými praktikami.<ref>[http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/woman/68.html www.epistolae.ccnmtl.columbia.edu]</ref>
201 018

editací