Mír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: -2 odkazy |
|||
Řádek 6:
Z [[etnologie]] dnes víme, že vztahy mezi jednotlivými kmeny a skupinami v době před vznikem států byly spíše napjaté a snadno přecházely v dílčí násilnosti a války.<ref>Srv. například C. Biocca, ''Sama mezi Indiány''. Praha 1973 nebo P. Clastres, ''Kronika indiánů Guayakí''. Praha 2003.</ref> Latinské slovo ''pax'' (mír) se odvozuje od slovesa ''pacisco'', uzavírat smlouvy, a naznačuje, že mír se chápal jako dílčí překonání konfliktních vztahů domluvou, nikoli jako trvalý stav. Podobně vztahy mezi řeckými obcemi byly v zásadě konfliktní<ref>Srv. [[Platón]], ''Zákony'' nebo [[Thúkydidés]], ''Peloponéská válka''.</ref> a mír bylo třeba v každém jednotlivém případě vyjednat. Z tohoto stavu nám zůstalo označení smluv, jimiž se končily války, jako „míru“ (například [[Vestfálský mír]], [[Augšpurský mír]]).
Ve válce dvou kmenů, vyzbrojených oštěpy, byly ničivé účinky omezené, kdežto s rozvojem zbraní a vojenské organizace se nesmírně rozšířily. Ještě v 19. století se vojenští velitelé mohli snažit, aby se válka týkala armád, nikoli civilního obyvatelstva, takže se německý teoretik války [[Carl von Clausewitz]] mohl domnívat, že „válka je pokračování politiky jinými prostředky“.<ref>Clausewitz, ''Vom Kriege'' I.1.24. </ref> Teprve ničivé a totální světové války 20. století a rozvoj vojenské techniky, který způsobily, donutil i většinu politiků k opatrnosti a hledání cest k trvalému míru. Zároveň se ukazuje, že vážným ohrožením míru nejsou jen konflikty mezi státy, nýbrž také [[terorismus]].<ref name="creveld">M. van Creveld, ''Die Zukunft des Krieges. ''</ref>
== Snahy o mír ==
Řádek 22:
Vedle snah o humanizaci války, jako bylo založení [[Červený kříž|Červeného kříže]] a Ženevská konvence o zacházení se zajatci, vznikla už počátkem 20. století hnutí, jež se snažila zajistit mír ustavením vlády práva aspoň v rámci Evropy (například [[Panevropské hnutí]]). Neúspěšným pokusem o účinnější prosazování mezinárodního práva byla [[Společnost národů]], na niž po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] navázala poučenější [[Organizace spojených národů]]. Od roku 1901 se také uděluje [[Nobelova cena za mír]].
Teroristické útoky posledních desetiletí však ukazují, že „světový mír“ neznamená jen mír mezi státy, ale vyžaduje mírové poměry i uvnitř jednotlivých společností a států.<ref
== Symboly ==
| |||