Adam Georgiev: Porovnání verzí

Přidáno 138 bajtů ,  před 9 lety
m
WPCleaner (v1.09) Odkaz shodný se svým popisem - Externí odkaz bez popisu (Opraveno pomocí WP:WCW)
m (ČSSR->Československá socialistická republika)
m (WPCleaner (v1.09) Odkaz shodný se svým popisem - Externí odkaz bez popisu (Opraveno pomocí WP:WCW))
}}
 
'''Adam Georgiev''' (* 4. července [[1980]], Praha) je český [[Poezie|básník]] a [[Próza|prozaik]], autor širokého žánrového a stylového rozpětí. Je známý především jako autor homosexuálních próz, v roce 2010 byl v pořadu ''Q'' v České televizi označen za nejprodávanějšího gay autora v České republice.<ref name=čt>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121061347-q/210562210900003/video/101789 Video Q]</ref>
 
== Charakteristika díla ==
První díl trilogie doprovází předmluva Evy Kantůrkové (''„Je to svět v české literatuře nový, ale patrně nepřenesený, nepřevzatý, autentický. Nevadí mu různost zemí, měst ani jazyků a národností, je všude a vždy týž: uzavřeným světem mladých mužů se vztyčenými penisy, hledajícími škvíru, kde se ukojit.“'') a také její osobní dopis autorovi namísto doslovu. Tato česká spisovatelka se v trilogii postupně také stává Georgievovou literární hrdinkou, nazvanou ''Slavná spisovatelka'', někdy též označovanou jako ''literární máma''. V ''Bulváru slunce'' je také zveřejněna jejich patrně autentická korespondence.
 
V roce 2010 vydalo ''Planetu samých chlapců'' polské vydavatelství [[Krytyka Polityczna]] (s blurbem Mariusze Szczygiela: ''„Nejlepší literární reportáž, jakou jsem v Čechách četl.“'') a kniha zde zaznamenala úspěch u literární kritiky (''„Během čtení máte pocit, že se setkáváte s dávkou zatraceně dobré prózy nesoucí univerzální odkaz. Díky své mnohorozměrnosti získává na hodnotě. Není to totiž jen výborná próza, ale dokonalý, do myšlení se vrývající popis jisté části současné reality.“'', g-punkt.pl, 2010). <ref>http://www.g-punkt.pl/Artykul/homoplaneta/1</ref> Szczygiel v deníku Gazeta Wyborcza přivítal polské vydání knihy slovy: ''„Konečně k nám z Čech přišlo něco, na co jsme vždy čekali. Žádná odpočinková kniha [[Michal Viewegh|Michala Viewegha]] nebo [[Halina Pawlovská|Haliny Pawlovské]] (...) jeho knihy jsou příběhy o zápasu Boha a Dábla v člověku, což je v české literatuře zřejmě výjimkou od časů [[Ladislav Klíma|Ladislava Klímy]]."'' <ref name=gazetawyborcza> Gazeta Wyborcza, on-line [http://wyborcza.pl/1,75475,8259088,Bog_w_darkroomie.html?as=2&startsz=x#ixzz1TogtvCNK Planeta samych chłopców, Georgiev, Adam]</ref> Kniha se v Polsku zařadila mezi gay bestsellery roku 2010 <ref name="test">[http://www.kph.org.pl/www_replika/index.php/ranking-bearbook-–-bestsellery-2010-roku]</ref> a Szczygiel ve své druhé "české" knize ''Udělej si ráj'' (česky 2011) napsal, že ''"Georgievovy knihy jsou knihami o hodnotách."'' ''Planeta samých chlapců'' je heslem na polské [[Homopedie|Homopedii]].<ref>http://www.homopedia.pl/wiki/Planeta_samych_ch%C5%82opc%C3%B3w</ref> V roce 2010 vznikla na [[Jagellonská univerzita|Jagellonské univerzitě]] v [[Krakov|Krakově]] o Georgievově tvorbě bakalářská práce ''Tvorba Adama Georgieva. Homosexualita v textu: poetika a identita'' [[Grzegorz Korzeniowski|Grzegorze Korzeniowskiho]].
 
V roce 2011 vyšla ''Planeta samých chlapců'' také v Bulharsku pod názvem ''Homogolgota''. <ref>[http://books.balkanatolia.com/c/sl-e/mid-125/p-p/id-43840/homogolgota-adam-georgiev.html Balkanatolia : Books on Bulgarian : Homogolgota : Adam Georgiev]</ref>
 
Na obálce českého vydání ''Planety samých chlapců'' je mužská postava rozepínající poklopec (autorem fotografie je [[Robert Vano]]), na obálce polského vydání je ''[[gloryhole]]'' (autorem je anglický výtvarník [[Saul Albert]]) a na obálce bulharského vydání je růžové syrové maso ve tvaru srdce na černém pekáči (autorem fotografie je bulharská designerka Asya Koleva).
Úryvky z ''Bulváru slunce'' jsou zařazeny v antologiích editorky Nely D. Astonové ''Kniha o čuráku'' (2009) a ''Kniha o mrdání'' (2009).
 
Georgiev se v pozdějších prózách posunul od svébytné generační výpovědi k dílům obsahově i stylisticky izolovaným. Jednak jsou to fiktivní dopisy [[Paul Verlaine|Paula Verlaina]] [[Arthur Rimbaud|Arthuru Rimbaudovi]] v knize ''Arthure, ty děvko umění'' (2010), k nimž napsala předmluvu režisérka [[Agnieszka Holland]] (''„Tak snadné je vystupovat do vyšších a ještě vyšších pater poznání. Čím výš a snáz se vystoupá, tím bolestnější je pád.“'') a o nichž deník [[Právo (deník)|Právo]] napsal, že jsou ''„svědectvím vášně těla i literární tvorby“'' (Právo, 12. 5. 2010, autor cg), a především temná kontroverzní novela o zlu ve jménu lásky ''Třepetavý zvuk ptačích křídel'' (2011) pojednávající o vztahu vojáka a mladého chlapce, kde Georgiev vylíčil mužskou frustraci a hříšnou nevinnost a také sledoval témata jako [[Neonacismus|neonacismus]] či feminizace Evropy. To vše na velmi malé ploše; Georgievovy prózy se vůbec vyznačují střídmostí, a je proto někdy označován za [[Minimalismus|literárního minimalistu]] (Host, 4/2011).
 
V cestě metafyzického básníka pokračoval sbírkou ''Hostie pekla'' (2008) a především básnickou skladbou ''Ve jménu'' (2011). V ní postavil proti sobě [[Milan Kundera|Milana Kunderu]] a [[Günter Grass|Güntera Grasse]] a v rozhovoru pro deník [[Právo]] ze 6. srpna 2011 k tomu řekl: ''"Souhlasím se Seifertem, že spisovatelé mají být svědomím národa. Teď budu odvážný: proto mi vadí, že Milan Kundera nepřiznal svůj mladistvý čin, který mu nezazlívám. Zazlívám, že to nepřiznal. Jako Günter Grass, který napsal, že byl v mládí členem SS. Proto jsem je jako archetypy v nejnovější sbírce nazvané Ve jménu postavil proti sobě. Kdo jiný než spisovatel má říkat absolutní pravdu, a to především sám o sobě?"'' V rozhovoru Georgiev rovněž vyjadřuje rozhořčení nad faktem, že dosud neobdržel [[Cena Jiřího Ortena|Ortenovu cenu]].<ref>[http://www.novinky.cz/kultura/241114-adam-georgiev-nejsem-gay-aktivista-bojuji-umenim.html Adam Georgiev : Nejsem gay aktivista – bojuji uměním]</ref>
 
V roce 2011 byl zařazen do antologie ''Čeští básníci'' publikované americkým vydavatelstvím ''BOOKS LLC'' ve Washingtonu.<ref>http://www.amazon.co.uk/Sn-CI-Urbanov-Hrdli-Stanislav/dp/1233327208</ref> <ref>http://www.barnesandnoble.com/w/e-t-b-sn-ci-zdroj-wikipedia/1035650077</ref>
 
===Shrnutí===
Bipolárnost reakcí na Georgievovu tvorbu shrnul v recenzi ''Kotvy věčnosti'' [[Alexej Mikulášek|Alexej Mikulášek]] (Obrys-Kmen, 25. 11. 2011): ''"Tvorbu Adama Georgieva sleduji už několik let a jen slepý by si za tu dobu nepovšiml, že vzbuzuje extrémně protichůdné reakce, její autor je podezírán z exhibicionismu, zištně reklamních záměrů nebo z potřeby ukájet své libido. Jinými spisovateli a kritiky je naopak hodnocena velmi vysoko, z důvodů literárních i mimoliterárních."''<ref>http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2011&cis=45&cl=08</ref>
 
== Bibliografie ==