Kosmický let: Porovnání verzí

Důvody kosmického letu jsou různé a souvisí s tím, zda jde o pilotovaný, nebo nepilotovaný let, nebo zdali se počítá s návratem tělesa na Zemi, nebo ne, zda je těleso vypouštěné na oběžnou dráhu Země, nebo ne a případně o jaký typ dráhy jde a jaká je délka mise. Ve všeobecnosti je cílem kosmického letu dosáhnutí [[kosmický prostor|kosmického prostoru]], který má v porovnání s prostorem v zemské atmosféře mnoho zvláštních vlastností, jejichž využití může být výhodné. Velmi řídká atmosféra ve velkých výškách umožňuje, aby těleso bylo navedené na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] okolo Země a setrvalo na ní poměrně dlouho. Tím těleso dosáhne dynamického [[stav beztíže|stavu beztíže]], který se nikde na Zemi na tak dlouhou dobu nedá simulovat. Stav beztíže je předmětem mnoha [[technologie|technologických]], [[materiál]]ových, [[biologie|biologických]], [[medicínaLékařství|lékařských]], [[fyzika|fyzikálních]] a dalších [[výzkum]]ů. Nepřítomnost atmosféry poskytuje další výhodu a to, že nezkresluje pohled na [[noc|noční oblohu]], nedochází tu k [[Scintilační detektor|scintilacii]] [[hvězda|hvězd]], k poklesu jejich [[zdánlivá hvězdná velikost|jasnosti]] či [[refrakce (astronomie)|refrakci]] a tak z kosmického prostoru může být uskutečňováno velmi přesné a cenné [[astronomie|astronomické]] měření. Přístroje umístěné v kosmickém prostoru navíc mohou zkoumat [[nebeská sféra|nebeskou sféru]] v celém [[elektromagnetické spektrum|elektromagnetickém spektru]], což by na Zemi nebylo možné, protože atmosféra většinu [[vlnová délka|vlnových délek]] pohlcuje. Užitečný pro vědu je také pohled z kosmu zpět na Zem, tzv. [[dálkový průzkum Země]].