Erik II. Norský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (robot přidal: uk:Ейрік II (король Норвегії) |
m 9. května->9. květen 2. července->2. červenec 13. července->13. červenec 15. července->15. červenec |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Eirik Magnusson.JPG|thumb|200px|Skulptura Erika II, v katedrále ve [[Stavanger]]u.]]
'''Erik II. Magnusson''', zvaný '''Nepřítel kněží''' ([[norština|norsky]] '''''Eirik prestehater''''') ([[Bergen]], [[1268]] - [[15. červenec|15. července]] [[1299]]) byl v letech [[1280]] - [[1299]] [[seznam norských králů|norský král]].
== Biografie ==
Řádek 6:
Erik byl starší ze dvou synů norského krále [[Magnus VI.|Magnuse VI.]] a jeho manželky, [[Dánsko|dánské princezny]] [[Ingeborg Dánská (1244)|Ingeborg]], dcery [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Erik IV. Dánský|Erika Plogpenninga]] a jeho manželjy [[Juta Saská|Juty Saské]]. Narodil se ovšem až jako třetí ze čtyř synů královského páru, jeho starší dva bratři však již v útlém věku zemřeli. Jeho matka byla pravnučkou [[Albrecht I. Medvěd|Albrechta I. Medvěda]], jenž byl přímým prapravnukem [[Olaf II. Norský|Olafa II. Svatého]] ([[995]]-[[1030]]). V mateřské linii byl tedy Erik potomkem tohoto legendárního krále a v jeho osobě se Olafovi potomci navrátili na norský trůn.
Po smrti svého otce ([[9. květen|9. května]] [[1280]]) byl [[2. červenec|2. července]] roku [[1280]], ve svých dvanácti letech, v [[Bergen]]u [[korunovace|korunován]] norským králem. Pro jeho nízký věk ovšem za něj vládli jeho rádcové, mezi něž patřila i jeho matka, královna-vdova Ingeborg.
=== Manželství a potomci ===
Řádek 18:
=== Vláda ===
Králem se Erik stal ve svých dvanácti letech, po smrti svého otce ([[9. květen|9. května]] [[1280]]). Pro jeho nízký věk ovšem za něj i po korunovaci [[2. červenec|2. července]] roku [[1280]] vládla skupina jeho rádců (Královská rada), mezi něž patřila i jeho matka, královna-vdova Ingeborg; jeho rozhodnutí byla i poté, co dosáhl v 15 letech plnoletosti, vždy ovlivněna jeho rádci, kteří značně rozšířili privilegia církve v Norsku.
Po převzetí samostatné vlády nicéně Erik značně práva norské [[katolická církev|katolické církve]] omezil a získal kvůli značně napjatým vztahům s ní přídomek ''Nepřítel kněží (prestehater)'' kvůli nevelmi přátelským vztahům s norskou ; to však ve skutečnosti bylo odrazem rivality [[klér]]u a [[aristokracie|šlechty]], jež soupeřily o moc a vládu.
Řádek 25:
=== Smrt a odkaz ===
Zemřel v Bergenu mezi [[13.
Protože nezůstavil mužských potomků, nastoupil po něm na norský trůn jeho mladší bratr Haakon jako král [[Haakon V.]] Protože však syny neměl ani on, znamenala jeho smrt konec norských [[Ynglingové|Ynglingů]] a Norsko ztratilo svou nezávislost až do roku [[1905]].
| |||