Elektrická drobná dráha Praha–Libeň–Vysočany: Porovnání verzí

První 2,2 kilometru dlouhý úsek, od karlínské vozovny koněspřežné dráhy (dnešní zastávka Urxova) na Balabenku, byl slavnostně zprovozněn [[19. březen|19. března]] [[1896]]. Protože dnešní Sokolovská ulice byla dále směrem k Praze již obsazena dráhou koňky, elektrická dráha v úseku zprovozněném [[5. září]] [[1896]] odbočovala dnešní Šaldovou ulicí a dále pokračovala dnešní Křižíkovou ulicí ke karlínskému varieté. V tomto úseku si elektrická dráha několik let konkurovala s dráhou Otletovy koňky. [[4. říjen|4. října]] 1896 byla zprovozněna odbočka z Palmovky k Libušáku (dnešní křižovatka Zenklovy a Prosecké ulice). [[21. prosinec|21. prosince]] [[1896]] byla z Karlína trať prodloužena ulicí Na Florenci k nádraží Státní dráhy (dnešní [[Masarykovo nádraží]]).

Elektrickým podnikům nabídl Křižík dráhu k odkoupení poprvé v březnu 1900. Prozatím nedošlo k odkoupení, ale jen k přeměně na akciovou společnost. V následujících letech se neuskutečnilo několik plánů na rekonstrukci či zdvojkolejnění některých úseků. Celou dráhu i s elektrárnou, vozovnou a vozy zakoupily Elektrické podniky za 2 200 000 korun jako poslední ze soukromých tramvajových drah v Praze a okolí, čímž byla od [[5. srpen|5. srpna]] [[1907]] završena komunalizace a monopolizace tramvajové dopravy v aglomeraci. Teprve poté byly tratě postupně rekonstruovány. [[18. září]] [[1927]] byl zrušen celý úsek v dnešní Křižíkově ulici a veškerý provoz tak zůstal jen v dnešní Sokolovské ulici, ve stopě bývalé koňky.