Barmská kočka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava gramatických a sémantických chyb
m Drobné opravy
Řádek 30:
}}
'''Barmská kočka''' (thajsky: supalak znamená nosící štěstí, krásná a nádherná) je druh kočky domácí dělící se na dva poddruhy: americká barmská kočka a britská barmská kočka (nezaměňujte s „posvátnou barmskou kočkou“, kterou je birma).
Většina soudobých barmských koček je potomkem jedné konkrétní kočky jménem Wong Mau, která byla dovezena v roce 1930 z Barmy do Ameriky. Většina organizací chovatelů koček nerozlišuje mezi dvědvěma druhy barmských koček, avšak ty které tak činí, nazývají typ vyšlechtěný britskými chovateli jako Evropskouevropskou barmskou kočku [1].
 
Původním zbarvením barmských koček je výhradně hnědá barva (sobolí), ale díky rokům selektivní plemenitby byla vyšlechtěna široká škála zbarvení. Jednotlivé kočičí asociace mají zcela jiná pravidla pro uznání jednotlivých barev pro plemeno barmské kočky. Barmské kočky jsou dobře známé pro svůj vřelý a přátelský vztah k člověku, stejně jako pro svou inteligenci. Velmi rády se hlásí o slovo a často vedou rozhovor se svými majiteli.
Řádek 85:
== Genetika ==
 
Hnědá barva kožichu barmských koček je způsobena barmským genem (cb), jedním ze tří albionickýchalbinických genů, které způsobují redukci vytvářeného pigmentu, která mění černou na hnědou a zesvětlují všechny ostatní barvy. [2]. Působení tohoto genu má za následek omezené množství pigmentu na nejteplejších částech těla, chladnější části těla, jako obličej, uši, ocas a tlapky, jsou tedy tmavšího odstínu. Omezená tvorba pigmentu je zřetelná zejména u malých koťat.
 
Barmský gen je přítomen i u jiných plemen, zejména u zavedených plemen rexů [14] [15], kde je nejlépe zřetelný v homozygotní formě (cbcb) a je pojmenován Sepia nebo barmské ředění a může být kombinován také se siamským genem (cbcs) a utváří norkové zbarvení nebo tmavé odznaky. U singapurských koček je barmský gen přítomen vždy v homozygotní formě a je kombinován s genem ticked tabby. Tento gen nesou také nemodrooké sněžné bengálky [16]. Existuje však i plemeno koček asijských, které s barmskými kočkami mají shodnou stavbu těla, ale vyskytují se v barvách, které u barmských koček nejsou uznané [17].
Řádek 95:
Polemika se točí okolo faktu, že moderní barmské kočky v některých případech nesou alelu pro defekt hlavy, který je smrtelný. Tento defekt hlavy se jen zřídka objevuje u tradičních barmských koček. Jeho rozšíření v amerických liniích je vystopováno ke kočce jménem Good Fortune Fortunatas, která je pěknou ukázkou moderního typu, ale zmíněný defekt existoval u barmských koček ještě před Fortunates [19]. Tento jedinec byl však značně využit v chovu barmských koček v USA a dnešní výstavní americké barmské kočky obvykle v rodokmenu mají tuto kočku zastoupenu.
 
Chovatelé moderních barmských koček pokračují se svými liniemi v dobré víře, neboť postižená koťata se rodí mrtvá nebo se u nich v raném věku přistoupí k eutanazii. Nelze však sterilizovat všechny možné nositele defektu hlavy, neboť by tím silně utrpěl genový fond amerických barmkýchbarmských koček. Tento problém nemusí znepokojovat majitele mazlíků, kteří se s tímto problémem nemohou potkat. Chovatelé však doufají, že alela způsobující defekt hlavy bude odkřížena za pomoci genetického testu, který však ještě nebyl vyvinut.
 
Doktor Leslie A. Lyons z Kalifornské univerzity Davisv Davisu vede výzkum, jehož snahou je lokalizovat gen způsobující defekt hlavy. Výsledek tohoto výzkumu může být pro chovatele barmských koček velmi užitečný, protože alela způsobující defekt hlavy se, jak se zdá, projevuje recesivně nebo epistaticky, tudíž jehojejí odkřížení pouhým vyřazením postižených zvířat jeby byl velmi zdlouhavý proces, pokud je vůbecs reálnáminimální šancešancí na úspěch.
 
== Reference ==