Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m USA->Spojené státy americké |
m SSSR->Sovětský svaz |
||
Řádek 17:
UNITA vznikla 13. března 1966 v městě Muangai, kdy ji založili [[Jonas Savimbi]], pozdější vůdce strany, a Antonio da Costa Fernandes. Jonas Savimbi před založením strany UNITA, působil v UPA (Svaz národů Angoly) a díky svým řečnickým schopnostem se stal ministrem zahraničí [[FNLA]]. (Národní fronta pro osvobození Angoly, bývala UPA). Později údajně, jak on sám uváděl, získal ve Švýcarsku doktorát, nejspíš to však nebyla pravda. V roce 1964 však s několika dalšími členy opouští FNLA a o dva roky později zakládá UNITA. UNITA byla povstaleckým hnutím v Angole, jejichž politika byla ze začátku silně ovlivněna maoismem, především proto, že Savimbi byl v 60. letech na stáži v Číně, kde byl ohromen socialismem a chtěl jej realizovat i v Angole. [[Soubor:Jonas Savimbi.jpg|thumb|Jonas Savimbi]]
Poté co z Angoly odešli Portugalci (1974-1975), existovala v [[Angola|Angole]] tři osvobozenecká hnutí, která si činila nároky na politickou moc. Prvním hnutím bylo hnutí MPLA jejichž členové poházeli z kmene Mbundu, druhou organizací byla FNLA pocházeli z kmene Bakongo a třetím hutím byla UNITA, jejichž přívrženci pocházeli z kmene [[Ovimbundu|Ovimbundo]]. 5.ledna 1975 se sešli v keňské Mombase zástupci těchto tří hnutí a dohodli se na rovnosti FNLA, UNITA a MPLA (uznali pouze tato tři hnutí a vyřadili z bojů hnutí FLEC-hnutí za osvobození Cabindy) a na zachování územní integrity Angoly. 15. ledna 1975 se sešli zástupci hnutí se zástupci Portugalska ve městě Alvar a došlo k složení přechodné vlády s tím, že každé hnutí a i portugalští usedlíci získali tři křesla. Avšak každá strana měla jinou představu o vývoji země a rozhodujícím faktem bylo, že MPLA v době vyhlášení nezávislosti Angoly, kontrolovala hlavní město Luandu, využila svého výhodného postavení a prohlásila stranu MPLA za jedinou legitimní stranu Angoly a ostatní hnutí prohlásila za povstalecká. To silně pobouřilo ostatní hnutí a taktéž dění v Angole vzbudilo pozornost ve světě. Socialistické země začaly podporovat hnutí MPLA, nejenže socialistické země uznaly MPLA jako stranu ale začaly jej vojensky podporovat (Kuba zde vyslala do konce roku 1975 přes 11 000 vojáků, [[Sovětský svaz|SSSR]] stranu podpořila, finančním obnosem ve výši 150 milionů dolarů a to jen v roce 1975). Vojenská intervence Kuby, jak vyšlo najevo po letech byla připravována již na jaře roku 1975. Kubánci k tomuto účelu školili angolské příslušníky MPLA. Právě podpora MPLA z řad socialistů zapříčinila, obrat v ideologie Savimbiho, který následně upustil od levicové ideologie. UNITA byla kubánskou ofenzivou téměř zničena v roce 1976 (27.3.1976 prohlásila MPLA výsledek bojů proti UNITA a vojákům z JAR, respektive příslušníků 32. batalionu za vítězství), ale podařilo se ji přežít a vytvořili si druhou vládu v provinčním městě [[Huambo]].
Následně se pomalu reorganizovala a vytvořila síť partyzánských základen rozsetých po celé zemi. Hlavní základny měla v odlehlé provincii Cuando-Cubango. Tam pochopitelně měla nablízku i případnou pomoc od Jihoafričanů bez které by jen těžko mohla přežít.
| |||