Drůbežnictví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linfix |
m USA->Spojené státy americké |
||
Řádek 7:
Drůbežnictví se postupně vyvinulo ve specializované odvětví živočišné výroby založené na průmyslové bázi. To bylo podmíněno mnoha faktory, z nichž za nejdůležitější se považují:
* Zavedení '''umělého líhnutí''' drůbeže v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]] kolem roku 1900, podmíněné vyřešením problematiky [[pulorová nákaza|pulorové nákazy]] a rozsáhlou [[elektrifikace|elektrifikací]] obou zemí. Odstranění závislosti na přirozeném způsobu [[rozmnožování]] umožnilo plánování doby i počtu líhnutých kuřat. Pro umělý odchov kuřat byly vyvinuty „umělé kvočny“. Místo dosavadních [[drobnochov]]ů používajících [[kurník]]ů a selských stavení se začaly budovat speciální drůbeží [[farma|farmy]], což postupně umožnilo zvyšovat [[užitkovost drůbeže]], zlepšovat [[technologie]] i techniky krmení a ošetřování drůbeže. V [[Evropa|Evropě]] došlo k podobnému trendu kolem roku 1960.<br />Přechod od [[extenzivní]]ch forem k [[intenzivní]]mu způsobu chovu drůbeže vyvolal nutnost zajistit drůbeži optimální životní podmínky pro její růst a vývoj, dobrý zdravotní stav a užitkovost. Požadavky na životní podmínky se liší podle druhu drůbeže, fáze chovu (odchov vs. chov) a požadovaného cíle.
* '''Šlechtitelská práce''' v USA založená na bázi [[populační genetika|populační genetiky]] vyústila v průběhu 30. let min.st. ke vzniku chovu [[hybrid]]ů, které nahradily dosavadní chovy lehkých nebo těžkých [[plemena drůbeže|plemen drůbeže]]. Vzájemným [[křížení]]m, rozmnožováním a testováním různých kombinací nepříbuzných linií drůbeže se podařilo vytvořit finálního křížence (hybrida) s požadovanými užitkovostními znaky masného nebo nosného typu. <br />Základními typy plemen kura domácího jsou (1) typ malajský (např. z dnešních plemen to jsou [[kornyšky]]), (2) typ lehký ([[leghorna bílá]], [[vlaška koroptví]]) a (3) typ těžký ([[kočinky]], [[brahmánky]]). Křížením uvedených základních typů vznikla plemena s kombinovanou užitkovostí ([[plymutky]], [[hempšírky]], [[rodajlendky]] aj.). Rozdělovat plemena můžeme i podle jiných kritérií (místa vzniku, stavby těla, užitkovosti apod.). Plemen kura domácího je velmi mnoho, na rozdíl od [[krůta|krůt]] a [[vodní drůbež]]e. Plemena jako taková přestala být konečným stupněm šlechtitelské a plemenářské práce, ale stala se výchozím materiálem pro vznik vysoce užitkových typů (hybridů) jednotlivých druhů drůbeže.
| |||