Fraatés III.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
hrubé dokončení článku
m doplněna poznámka
Řádek 12:
Na trůn nastoupil po Sinatrukově smrti a od počátku musel se znepokojením sledovat, jak [[Starověký Řím|Římané]] postupují proti sousední [[Dějiny Arménie|Arménii]], v jejímž čele stál jeden z nejvýznamnějších králů, Tigranés Veliký. Jeho snahou bylo vystupovat spíše umírněně. Nabídku Arménů na spojenectví odmítl, stejně jako nabídku [[Pontus|pontského]] [[král]]e [[Mithridatés VI. Pontský|Mithridata VI.]] a posléze i ultimativní žádost samotných Římanů vedených vojevůdcem [[Lucullus|Lucullem]].<ref>[[Cassius Dio]], 36, 3, 2nn.</ref> Do poměrů na západě zasáhl až v roce [[65 př. n. l.]], kdy ve prospěch Tigranova syna krátce intervenoval v Arménii, aniž měla jeho akce větší efekt.
 
S novým římským místodržitelem v [[Malá Asie|Malé Asii]] [[Pompeius|Gnaeem Pompeiem]] udržoval navenek korektní vztahy, přestože zde byl problém provincie [[Gordyéné]] v dnešním [[Kurdistán]]u, kterou Parthové s tichým souhlasem Římanů obsadili, aby z ní byli nakonec vypuzeni. V roce [[64 př. n. l.]] došlo pod římskou patronací k uzavření dohody,<ref>Cassius Dio, 37, 4.</ref> která potvrdila [[status quo]] – Parthům v&nbsp;ní byla definitivně přiřknuta oblast [[Adiabéné]] na severu [[Mezopotámie]], Gordyéné však připadla Arménům. Fraatés vládl pak ještě zhruba šest let a nakonec byl zabit při spiknutí, v němž hlavní úlohu sehráli jeho synové Mithradatés a Oródés.
== Poznámky ==