Verze z 14. 12. 2011, 21:27 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: bn:প্রমিত মডেল ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 12. 2011, 16:06 editovat zrušit editaci Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 533 editací zpřesnění názvů, poznámka k trochu zavádějící citaci Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Elementary particle interactions.svg\|400px\|thumb\|right\|thumb\|right\|Přehled vzájemného ovlivňování mezi částicemi popisovanými standardním modelem.]] '''Standardní model''', přesněji '''Standardní model ~~vesmíru''' z~~ [[fyzika částic\|částicové fyziky]]''' nebo '''Standardní model částic a interakcí''' je teorie, která popisuje [[silná interakce\|silnou]], [[slabá interakce\|slabou]] a [[elektromagnetická interakce\|elektromagnetickou]] [[základní interakce\|interakci]] a [[elementární částice]], které tvoří veškerou [[hmota\|hmotu]]. Byla zformulována v letech 1970 až 1973. Jedná se o [[kvantová teorie pole\|kvantovou teorii pole]], jež je konzistentní jak s [[kvantová mechanika\|kvantovou mechanikou]] tak i se [[speciální teorie relativity\|speciální teorií relativity]]. Standardní model ~~vesmíru~~ byl v roce 2004 nejobecnějším výsledkem dosavadního fyzikálního výzkumu a lze jej shrnout do jediné věty:<ref name=bajer>{{Citace monografie \| příjmení = Bajer \| jméno = Jiří Řádek 14: }}</ref> ''Veškerá známá hmota ve [[vesmír]]u se skládá ze šesti druhů [[kvark]]ů a šesti druhů [[lepton]]ů a všechny jevy, které ve vesmíru pozorujeme, dovedeme vysvětlit pomocí čtyř druhů interakcí.'' <ref name=bajer /><ref group="pozn.">Přesně řečeno, standardní model zahrnuje pouze 3 interakce, založené na kalibračních polích, tedy elektromagnetickou, silnou a slabou interakci. Gravitační interakce, stejně jako její hypotetická intermediální částice [[graviton]], stojí mimo vlastní standardní model.</ref> Dodnes jsou výsledky téměř všech pozorování i experimentů zkoumajících interakce popsané standardním modelem v souladu s předpoklady a odvozenými důsledky této teorie. Standardní model je schopen adekvátního popisu, často však není schopen vysvětlit podstatu těchto jevů. Také téměř všechny případy pozorovaných částic lze popsat částicemi standardního modelu nebo jejich vázanými stavy. Poslední experimentálně neprokázanou částicí standardního modelu je [[Higgsův boson]]. Terminologická poznámka: Někdy se pro model používá i název '''Standardní model vesmíru''', ten je však v kosmologii používán pro jinou teorii - pro tzv. [[model ΛCDM]] neboli standardní model kosmologie s velkým třeskem, tedy model rozpínajícího se vesmíru obsahujícího [[temná hmota\|chladnou temnou hmotou]] a [[temná energie\|temnou energii]]. == Historie == První krok ke standartnímu modelu byl roku 1960, kdy [[Sheldon_Glashow\|Sheldon Glashow]] zjistil jak zkombinovat [[Elektromagnetická_síla\|elektromagnetickou interakci]] se [[Slabá_interakce\|slabou interakcí]]. V roce 1967 [[ Steven Weinberg]] a [[Abdus Salam]] začlenili [[Higgsův_boson\|Higgsovy částice]] do Glashowy teorie [[Elektroslabá interakce\|elektroslabé interakce]].<br /> Řádek 38 ⟶ 40: Standardní model neobsahuje vhodné kandidáty na částice [[temná hmota\|temné hmoty]]. == Poznámky == <references group="pozn." /> == Reference ==

Standardní model: Porovnání verzí