Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 107 bajtů ,  před 7 lety
→‎Charitativní činnost: doplněn zbytek, úpravy, žádost o zdroje
Dne [[14. března]] [[1763]] zrušila [[měšťan|měšťanům]] v Černém Kostelci povinnost [[robota|roboty]] a jelikož [[město]] nemělo vlastní kostel, nechala zde postavit [[Kostel svatých Andělů Strážných (Kostelec nad Černými lesy)|kostel svatých Andělů Strážných]]. V letech [[1756]]-[[1759]] nechala přestavět černokostelecký [[Zámek (stavba)|zámek]] do [[baroko|barokní]] podoby, stejně jako [[Čechy pod Kosířem (zámek)|zámek]] v [[Čechy pod Kosířem|Čechách pod Kosířem]]. Od [[12. července]] [[1760]] nechala při [[bouřka|bouřkých]] zvonit v kostelech či ve [[zvonička|zvoničkách]]. Pro 30 vsí pak nechala na vlastní náklady odlít [[zvon|zvony]]. Také nařídila, že se do konce [[žně|žní]] mají lidé při odchodu z polí modlit u [[Kaplička|kapliček]] a [[Kříž|křížů]]. Dne [[4. ledna]] [[1766]] pak zřídila ''Donationsfond'', kterému darovala 22 206 zlatých ve stavovských [[Dlužní úpis|dlužních úpisech]]. Tyto peníze měly být použity v případě [[Požár|požáru]], [[krupobití]] apod.
 
Jelikož poddaní neuměli [[německy]], rozhodla se vévodkyně v roce [[1764]] vydat nařízení, že se na ni mohou obracet v [[čeština|češtině]]. Zároveň si také uvědomovala, že se k ní nemusí dostat všechny informace o křivdách, protože někteří [[Panský úředník|panští úředníci]] mohou chtít svoje chyby zatajit. Proto v roce [[1766]] nechala vyhlásit:
{{Citát|Oni poddaní, kteří by od hospodářských úředníků nedovoleným způsobem byli utlačováni a ve svých spravedlivých požadavcích bez úplatků vyřízení od nich obdržeti nemohli a ostýchali se, jak v tomto případě nařízeno, hospodářskému radovi svou stížnost žalobně přednésti. Ti a takoví mají stížnost přímo na nás jakožto nejmilostivější vrchnost buďto písemně nebo sami osbně vznésti, kdež jim vždy dveře otevřeny zůstávají.|}}
 
V roce [[1764]] pak nechala na svých panstvích vystavět [[socha|sochy]] [[Svatý Donát|sv. Donáta]], aby se zabránilo [[Neúroda|neúrodě]]. To ovšem nepomohlo a v letech [[1770]]-[[1771]] vypukl [[hladomor]]. Vévodkyně proto nechala otevřít panské [[sýpka|sýpky]].
 
Charitativní činnosti se věnovala také ve [[Vídeň|Vídni]]. Zde založila [[Šlechtický savojský ženský ústav]] a darovala mu dva [[dům|domy]] a [[zahrada|zahradu]]. Jedním z těchto domů byl i [[palác]] na [[Johannesgasse (Vídeň)|Johannesgasse]], kde měl ústav sídlo a jenž po vévodkynině smrti připadl ústavu. Na jeho provoz věnovala ročně 19 180 zlatých. [[Dědic|Dědicové]] navíc měli každé [[Chovanka|chovance]] ústavu, která zde stráví tři roky a následně se provdá nebo ústav opustí, vyplatit 2 000 zlatých. Další nadaci, která byla určena na výchovu mladých [[šlechtic|šlechticů]], pak založila pro [[Savojská rytířská akademie|Savojskou rytířskou akademii]] a na provoz ročně určila 16 000 zlatých. Později došlo k jejímu spojení s [[Vojenská akademie|vojenskou akademií]] založenou roku [[1778]] [[královna|královnou]] [[Marie Terezie|Marií Terezií]].
Dále zde nechala postavit [[sousoší]] [[Panna Marie|Panny Marie]] (1719, odstraněn 1894) a další sochy [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]], dvě [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], [[Svatý Donát|sv. Donáta]] u Svrabova (dnes [[Svatbín]]). Nejvýznamnějším jejím činem bylo v roce 1736 propuštění města z poddanství. Také založila fond pro chudé.
 
Na její památku je pojmenována ''Savojská'' ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l. Na její počest vydalo roku [[1980]] [[Lichtenštejnské knížectví]] poštovní známku s jejím [[portrét]]em.
V letech [[1746]]-[[1749]] navíc nechala na [[Favoritenstrasse (Vídeň)|Favoritenstrasse]] postavit budovy [[Rytířská akademie|rytířské akademie]] — [[Akademietrakt]], [[Jezdecká škola|jezdeckou školu]] a v roce [[1752]] křídlo [[Pflanzschule]] (dnes [[Sappeurtrakt]]).
 
=== Sochy sv. Donáta ===
 
== Zajímavosti ==
* Na její památku je pojmenována ''Savojská'' ulice na Pražském předměstí v Kostelci nad Černými lesy.{{chybí zdroj}}
Na její památku je pojmenována ''Savojská'' ulice na Pražském předměstí v Kostelci n. Č. l.* Na její počest vydalo roku [[1980]] [[Lichtenštejnské knížectví]] poštovní známku s jejím [[portrét]]em.{{chybí zdroj}}
 
== Literatura ==