Kapalnění: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 10 lety
m
úprava odkazu
m (úprava odkazu)
m (úprava odkazu)
Ke zkapalňování [[nasycená pára|nasycené páry]] dochází snížením její teploty nebo zvýšením [[tlak]]u (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje [[skupenské teplo kondenzační]], jehož hodnota je rovna [[skupenské teplo výparné|skupenskému teplu výparnému]].
 
Při snižování [[objem]]u se přehřátá pára mění v [[nasycená pára|nasycenou]] a začíná kondenzovat na tzv. ''[[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]]''. Kondenzační jádra mohou být [[částice]] [[prach]]u, [[iont]]y apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v [[pára|páře]] [[disperze (látka)|dispergována]] (rozptýlena) jako [[mlha]]. Nasycená pára je pak s kapalinou v [[termodynamická rovnováha|rovnováze]]. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá ''[[mokrá pára|mokrou parou]]''.
 
Pokud se v páře nevyskytují kondenzační jádra, dochází ke srážení páry až při vyšších tlacích (u vodních par až čtyřikrát větších), než by odpovídalo kondenzaci. Takové páry se nacházejí v nestabilním stavu a nazývají se '''přesycené páry'''.