Robert Boyle: Porovnání verzí

[[Soubor:Boyle'sSelfFlowingFlask.png|right|thumb|Boylova samoplnící se číše. Pokud by zařízení fungovalo, jednalo by se o [[perpetuum mobile]]. Ve skutečnosti voda takto protékat nemůže vinouv důsledku tzv. [[hydrostatický paradox|hydrostatického paradoxu]].]]

'''Robert Boyle''' ([[25. leden|25. ledna]] [[1627]] [[Lismore]] – [[31. prosinec|31. prosince]] [[1691]] [[Londýn]]) byl irský [[přírodní filosofe|přírodní filosof]], [[chemie|chemik]], [[fyzika|fyzik]], vynálezce a [[přírodní vědy|vědec]], jenž psal i na téma [[teologie]]. Nejvíc je znám pro formulaci tzv. [[Boyleův-Mariottův zákon|Boyleova zákonu]]. Ačkoliv jeho osobní filosofie a výzkumy mají zřejmé kořeny v tradiční [[alchymie|alchymii]], dnes bývá označován za prvního moderního chemika, a tedy i jednoho ze zakladatelů moderní chemie. Jeho kniha ''The Sceptical Chymist'' (''Skeptický chemik'') bývá považována za přelomové dílo na poli chemie.

Narodil se v protestantské rodině, měl čtrnáct sourozenců. Byl velmi nadaný:, v osmi letech uměl [[řečtina|řecky]] a [[latina|latinsky]]. V roce [[1635]] odešel studovat na [[Eton College]] v Anglii. Když mu bylo 12 let, poslal ho otec i s jeho bratrem do kontinentální Evropy. Boyle navštívil [[Paříž]], [[Lyon]] a [[Ženeva|Ženevu]], tam se učil náboženství, Francouzštinufrancouzštinu a [[Rétorika|rétoriku]]. V roce [[1649]] si ve [[Stalbridge]] udělal chemickou laboratoř, což předurčilo jeho kariéru. Už od 21 let se tedy mohl podílet na vědeckých pokusech. Vymezil chemické pojmy [[chemický prvek|prvek]], [[směs]] a [[Chemická sloučenina|sloučenina]].

Zatímco byl Boyle zaměstnán přírodní filosofií, věnoval mnoho času taktéž [[teologie|teologii]], kde vyjadřoval velký zájem o praktické otázky, zatímco mu byly lhostejné kontroverzní polemiky. Během [[Restaurace Stuartovců|restaurace Stuartovců]] byl Boyle příznivě přijat na dvoře a v roce [[1665]] mu bylo nabídnuto místo na Eton College pod podmínkou, že vstoupí do řádu. To Boyle odmítl s tím, že jeho spisy týkající se náboženských témat budou mít větší váhu, když budou pocházet od laika, než když bykdyby je psal člověk placený církví.

Jako ředitel [[Britská Východoindická společnost|Východoindické společnosti]] vynaložil obrovské prostředky na šíření křesťanství na Východ. Hojně přispíval na misionářské aktivity či na překládání [[bibleBible]] do mnoha jazyků. Založil taktéž tzv. ''{{cizojazyčně | en | [[Boyle Lectures]]}}'' (Boylovy přednášky) za účelem obrany křesťanství proti těm, které považoval za „notorické bezvěrce, jmenovitě [[ateismus|ateisty]], [[deismus|deisty]], [[pohanství|pohany]], [[Judaismus|židy]] a [[Islám|muslimy]]“ s opatřením, že kontroverze mezi křesťany navzájem se v přednáškách zmiňovat nebudou. Roku 2004 byly tyto přednášky obnoveny v [[Londýn]]ě.