Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 8 lety
m
Robot: oprava pravopisu; kosmetické úpravy
(rozšíření úvodu, drobné úpravy odkazů)
m (Robot: oprava pravopisu; kosmetické úpravy)
 
Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář.
V letech [[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č. p. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]], jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získává opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty je zvolen Zdeněk Filip.
 
V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
== Starostové ==
[[FileSoubor:Zvonicka Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|<center>Dřevěná zvonice v Dlouhé Třebové vyfotografovaná v roce 1906 před svým zánikem.</center>]]
=== Do roku 1945 ===
 
* František Kovář [[1849]]–[[1854]] byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu č. p. 47.
* Josef Štancl [[1854]]–[[1860]] pocházel z domu č. p. 109.
* Josef Rybka [[1860]]–[[1862]] pocházel z domu č. p. 47.
* František Sršeň [[1862]]–[[1868]],[[1874]]–[[1883]] byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu č. p.105.
* Václav Rybka [[1868]]–[[1871]],[[1891]]–[[1895]] pocházel z domu č. p.28.
* Josef Kovář [[1871]]–[[1874]],[[1883]]–[[1891]] pocházel z domu č. p.31.
* Josef Šár [[1895]]–[[1904]] pocházel z domu č. p. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
* František Kovář [[1904]]–[[1907]] pocházel z domu č. p. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|chrám Páně sv. Prokopa]], vybudovaný v roce [[1906]].
* Václav Hác [[1908]]–[[1918]] pocházel z domu č. p. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
* Engelbert Kovář [[1918]]–[[1919]] byl prvním starostou po [[První světová válka|1. světové válce]] Pocházel z domu č. p. 57. Zemřel roku [[1957]].
* František Kovář [[1919]]–[[1923]] pocházel z domu č. p. 76.
* Jan Kovář [[1923]]–[[1938]] si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku [[1950]]. Pocházel z domu č. p. 172.
* Ladislav Šimek [[1938]]–[[1945]] pocházel z domu č. p. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po roce [[1945]] postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku [[1994]].
 
== Pamětihodnosti v obci ==
 
[[FileSoubor:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Pohled na kostel sv. Prokopa]]
[[FileSoubor:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|right|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]
 
=== Zaniklé ===
 
* '''Zemanská tvrz''' – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. [[Tvrz]] se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané &ldquo;Na“Na zámku&rdquo;zámku” a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu [[Lanšperk]]. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku [[1381]]. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gilar
| jméno = Štěpán
== Geografie ==
 
[[FileSoubor:Hura Trebova.JPG|thumb|left|Kopec Hůra nad obcí]]
 
Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí [[Meandr|meandrující]] řeky [[Třebovka|Třebovky]], které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]]. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná [[nadmořská výška]] je kolem 350 m.
== Doprava ==
 
[[FileSoubor:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Železniční estakáda postavená v r. 2003]]
 
Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Leží však na spojnici měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi [[Morava|Moravou]] a [[Čechy|Čechami]]. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. [[Železniční doprava v Česku|Železniční doprava]] je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo [[1. železniční koridor|I. železničním koridorem]] spojující [[Děčín]] a [[Břeclav]]; v tomto úseku jde o [[trať 010]]. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice ''Dlouhá Třebová'', která byla v roce [[2003]] při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
229 795

editací