Sova pálená: Porovnání verzí

'''Sova pálená''' (''Tyto alba'') je široce rozšířený druh sovy a jeden z vůbec nejrozšířenějších ptáků na světě, který se vzácně objevuje i v [[Česko|České republice]]. Spolu s několika ptáky řadíme i sovu pálenou do čeledi [[sovovití|sovovitých]] (Tytonidae).

* ''Strix alba'' {{Malé|Scopoli, 1769}}

* ''Lechusa stirtoni'' {{Malé|Miller, 1956}}

Sova pálená je středně velká sova měřící na délku 29-44 cm a vážící obvykle mezi 250 až 450 g. Má dlouhá a, nádherně zbarvená křídla, která v plném rozpětí dosahují 80 až 90 cm. Břicho, dlouhé končetiny, hlava a spodní strany křídelních per jsou čistě bílé až našedlé a na hlavě má sova pálená nezaměnitelný srdcovitý obličej s dvěma velkýma černýma [[oko|očima]] a růžovým zobákem. Svrchní strana křídelních per a hlavy je zbarvena v kombinaci s černou a oranžovou. Při letu jsou nápadné i zubaté okraje vnějších letek a krátký ocas.

Sova pálená je nejrozšířenější ze všech druhů sov a vůbec jedním z nejrozšířenějších obratlovcůptáků na [[Země|Zemi]], jelikož obývá každý [[kontinent]] kromě [[Antarktida|Antarktidy]]. Nepřítomná je zpravidla na území [[Kanada|Kanady]], [[Aljaška|Aljašky]], [[Grónsko|Grónska]], až na výjimky ve Střednístřední a Východnívýchodní [[Asie|Asii]], [[Sahara|Sahary]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], některých tichomořských [[ostrov]]ů, části [[Rusko|Ruska]], [[Švédsko|Švédska]], [[Finsko|Finska]] a dalších. Obývá převážně otevřené krajiny, převážně pak hospodářskou půdu jako jsou [[Pole (zemědělství)|pole]] a [[Louka|louky]], okraje [[les]]ů, [[slatina|slatiny]], vřesoviště, [[savana|savany]] a křovinaté plochy.

Mezi největší [[predátor]]y sovy pálené patří [[vačice]], [[mýval severní|mývalové]], některé druhy [[had]]ů a jiných [[dravci|dravců]], převážně pak [[jestřáb]]ů, [[orel|orlů]] a větších sov (včetně [[výr virginský|výra virginského]] a [[výr velký|výra velkého]]). I přesto, že je oficiálně uznána jako málo dotčený druh <ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/48495/all</ref>, na některých územích se díky změnám zemědělských technologií snížily potravní zdroje a zapříčinilo to, že je v současnosti v některých oblastech dosti vzácná. Vzorným příkladem je i [[Evropa]] a i Česká republika, kde byl v posledních letech zaznamenán drtivý pokles v přírodě žijících jedinců. Hnízdní stavy se u nás odhadují pouze na 400 - 700 párů <ref name= biodi>http://biodiverzita.arnika.org/sova_p.htm</ref>, což vedlo k zařazení sovy pálené v Česku podle zákona č. 114/1992 Sb. mezi silně ohrožené druhy <ref name= biodi>http://biodiverzita.arnika.org/sova_p.htm</ref>. Ochranná opatření jsou tedy naprosto nezbytná a několik zemědělských ploch zemědělci pro dobro sov pálených ani neobdělávají pod záměrem přilákat dostatek hlodavců, hlavní potravy tohoto ptáka.{{chybí zdroj}} Nezbytné je také zajištění otevřených vletových otvorů do úkrytu v krovech domů, kde se přes den velice rádi ukrývají.

Sova pálená je stálý pták s noční aktivitou. V letu vydává dlouhé, protáhlé „chryií“, samice na hnízdě osobité chraptivé zvuky. Mláďata škemrají o potravu sípavýmsyčivým chrápánímhlasem, kterékterý je v noci slyšitelné na velkou vzdálenost. Pokud se cítí ohrožena, obvykle se vrhne na záda a začne mlátit svýma silnýma nohama s ostrými drápy, což se obvykle jeví jako efektivní obrana.{{chybí zdroj}}

Živí se převážně malými [[obratlovec|obratlovci]], zvláště [[hlodavci]] ([[hraboš]]i, [[křeček polní|křečky polními]] a různými druhy [[myš]]í), ale loví také [[ptáci|ptáky]] a [[plazi|plazy]], občas i [[hmyz]]. Průzkumy dokázaly, že dospělý jednotlivec sovy pálené může za noc zkonzumovat jednoho nebo více hlodavců; zato hnízdící pár a jejich mláďata mohou zkonzumovat více jak 1000 hlodavců pouze za jeden rok <ref>http://www.sarep.ucdavis.edu/newsltr/v7n2/sa-9.htm</ref> <ref>http://www.pgc.state.pa.us/pgc/cwp/view.asp?a=516&q=168073</ref>.

Sova pálená má charakteristický elegantní let. Podobně jako ostatní sovy létá i ona nízko a velice tiše, k čemuž jí napomáhá i drobné zoubkování na předních letkách, které rovnoměrně přenáší proud vzduchu přes celé křídlo. Přesně zaměřit kořist i v úplné tmě ji umožňují skvěle vyvinuté smysly, zvláště pakumožňuje [[sluch]], který dokáže zachytit i kořist, která je několik centimetrů pod [[sníh|sněhem]], půdou nebo [[Písek (materiál)|pískem]]. V tu chvíli se na kořist vrhá neuvěřitelnouvelkou rychlostí, v posledním okamžiku vymrští nohy s ostrými drápy, kterými kořist uchytí a usmrtí. Velice dobře vyvinutý je i [[zrak]], který plní význačnou, ale ne tak podstatnou roli při lovu jako sluch. V porovnání s jinými sovami má sova pálená vyšší rychlost metabolismu, což způsobuje, že vyžaduje větší přínos potravy.{{chybí zdroj}} Nicméně patří k největším lovcům škodných hlodavců, což oceňují hlavně zemědělci, kteří je mnohdy využívají i na místo [[jed]]ů a do blízkosti své zemědělské půdy je často dostávají přemístěním jejich hnízd.

Jelikož polyká kořist vcelku, včetně [[kost]]í a [[srst]]i, musí se těchto nestravitelných částí zbavovat pomocí vydávení vývržků. Tak se děje zhruba 6 až 7 hodin po spolknutí kořisti,{{chybí zdroj}} kdy se sova připravuje na vyvrhování nestravitelných částí, které svinese svinou do vývržku v podobě kostí obalených srstí a peřím a nakonec vydáví; znovu se tak děje zhruba po 24 hodinách.{{chybí zdroj}}

Tok za příznivějších podmínek začíná již v [[únor]]u, obvykle probíhá až v [[březen|březnu]]. Sova pálená si hnízdo nestaví a [[vejce]] klade obvykle do stromových dutin, tmavých koutů opuštěných a prázdných staveb, ale také do prázdných půd a podkrovích obydlených budov. V jedné snůšce bývá obvykle 4 až 7 čistě bílých vajec, na kterých sedí samice, samec zatím pro ni a později i pro mláďata obstarává potravu. Jelikož se mláďata můžou roditlíhnout i po dvoudenním intervalu, jsou mláďata značně mezi sebou velikostně rozdílná. VšechnyVe mláďata se však nedožijí okamžiku, kdy opouštěji matku, jelikož často starší mláďata obírají o potravu ty mladší, které později zemřou hlady. U matky setrvávají do stářívěku tří týdnů pojiž vylíhnutí,dokáží dokudsama jimpožírat nenarostepřinesenou prachovépotravu peří,a kteréve udržívěku jejich60 tělesnou teplotu. Plně schopny letudnů jsou mláďata zhruba ve věku 60 dnívzletná.