Drytooling: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření hesla, rozděláno |
Rozpracováno, pokračování až spravím elektriku... :-) |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Zavodni-drytooling4.jpg|thumb|Lucie Hrozová v závodě SP v Saas Fee]]
'''Drytooling''' je horolezecká disciplína, při které se k lezení po skále používají [[cepín|cepíny]] a [[stoupací železa|mačky]]. Jde v podstatě o integrální součást ledolezení a jeho pokračování v místech bez ledu, později se vyvinula též v samostatnou disciplínu, která led nemusí vůbec potřebovat. Drytooling/ledolezení se rozdělil na závodní a přírodní na skalách.
Řádek 20:
Drytooling na přírodních skalách se provozuje v oblastech, které nejsou předmětem ochrany přírody a kde se normálně lézt nedá, jako jsou mokré a lámavé jeskyně, které teprve v zimě drží pohromadě mrazem, protože při lezení po skály pomocí cepínů dochází e znatelnému poškrábání skály. Nejznámějšími oblastmi pro přírodní drytooling jsou v České republice [[Krkavka]], v Rakousku [[Diebsöffen]], [[Dryland]], ve Švýcarsku [[Kandersteg]] a další. K hodnocení obtížnosti drytoolingu na skalách se používá [[Stupnice obtížnosti (horolezectví)|stupnice M]]. Současný trend v tétzo disciplíně je přechod od jednodélkových sportovních drytoolových cest k cestám vícedélkovým, kde je snaha kromě drytoolingu zapojit i ledové pasáže, přičmež extrémní cesty probíhají i po křehkých visících záclonách a po tenkých glazurách nateklých na skále v kombinaci převiskými drytoolovými pasážemi. Snahou průkopníků je co nejvíce omezit použití vrtaných skob a k jištění využívat přírodních možností, až již vklíněnců ve skále, nebo [[ledovcových šroubů]] v ledu. Příkladem počátku takovéhoto trendu je cesta Flying Circus ve švýcarské oblasti Kandersteg.
Nejznámější čeští představitelé přírodního drytoolingu u nás jsou [[
== Reference ==
|