Sluka lesní: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.4) (robot přidal: rue:Слуква |
rozšíření článku |
||
Řádek 18:
}}
'''Sluka lesní''' (''Scolopax rusticola'') je velký [[Monotypický taxon#V zoologii|monotypický]]<ref name=fauna>{{Citace monografie|příjmení=Hudec|jméno=Karel|příjmení2=Šťastný|jméno2=Karel a kol.|titul=Fauna ČR Ptáci 2/II|místo=Praha|vydavatel=Academia|rok=2005|isbn=80-200-1114-5}}</ref> druh [[bahňáci|bahňáka]] z [[Čeleď|čeledi]] [[slukovití|slukovitých]] (Scolopacidae).
'''Sluka lesní''' (''Scolopax rusticola'') je velký druh [[bahňáci|bahňáka]] z [[Čeleď|čeledi]] [[slukovití|slukovitých]]. Je velká jako holub, se zavalitým tělem a dlouhým zobákem. Na rozdíl od [[bekasina otavní|bekasiny otavní]] má na temeni příčné (ne podélné) pruhy. Hnízdí ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s roztroušenými otevřenými plochami. Chová se skrytě, zahlédnout ji lze zvláště za soumraku.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6|stránky=150-151}}</ref>▼
== Popis ==
V [[ČR|České republice]] hnízdí na většině území, častěji od vyšších poloh po horní hranici lesa, zjištěna byla i v lužních lesích. Celková početnost byla v letech [[2001]]-[[2003]] odhadována na 2000-4000 párů.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7|stránka=148-149}}</ref>▼
▲
== Reference ==▼
<references />▼
== Rozšíření ==
Hnízdní areál sahá od západní Evropy východně až po [[Japonsko]]. Převážně tažná, se zimovišti v západní Evropě, [[Středomoří]], na Blízkém východě a v jižní Asii. V ČR vrcholí přílet od poloviny března do druhé poloviny května, odlet probíhá hlavně od října do listopadu. Mimořádně přezimuje i u nás.<ref name=fauna/>
▲V [[ČR|České republice]] hnízdí na většině území, častěji od vyšších poloh po horní hranici lesa, zjištěna byla i v lužních lesích. Celková početnost byla v letech [[2001]]-[[2003]] odhadována na 2000-4000 párů
Hnízdí ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s roztroušenými otevřenými plochami.<ref name=svenson/>
== Potrava ==
Živí se především [[červ]]y, v menší míře také hmyzem, pavouky, semeny a částmi trav. Potravu hledá na zemi, a to i v nižších vrstvách půdy. Odtud ji dostává tzv. pícháním, při němž zabodává zobák do země, rozevře jeho špičku a díky hmatovým tělískům v něm kořist uchopí.<ref name=fauna/>
== Hnízdění ==
Hnízdí 1x až 2x do roka. Tok probíhá hlavně od března do dubna, ve vyšších polohách až do května. Samci při něm za soumraku obletují lesní linie (tzv. táhnou) a ozývají se charakteristickým pískáním nebo kvorkáním. Poté se snáší k samici, která čeká na zemi, a zde také dochází k páření. Samice jsou [[polyandrie|polyandrické]], což znamená, že se páří s více samci. Samec samici opouští již po dokončení snůšky, veškerou hnízdní péči tak obstarává sama. Hnízdo je mělký důlek v zemi, snůška čítá 4 (2-5) žlutavá, vzácněji i růžová, olivově, olivově hnědě nebo červenohnědě skvrnitá vejce o velikosti 43,5 x 33,5 mm. Inkubační doba trvá 20-21 dnů. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a plně nezávislá jsou zhruba ve věku 5-6 týdnů. U samice je známá schopnost přenášet mláďata v letu, nejčastěji přitisknutá nohama k břichu.<ref name=fauna/><ref name=dungel>{{Citace monografie|příjmení=dungel|jméno=Jan|příjmení2=Hudec|jméno2=Karel|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky|rok=2001|vydavatel=Academia|místo=Praha|isbn=978-80-200-0927-2}}</ref>
▲== Reference ==
▲<references />
{{Sisterlinks
|commons=Scolopax rusticola
Řádek 32 ⟶ 47:
|species=Scolopax rusticola
}}
== Související články ==
* [[Seznam ptáků v Česku]]
{{Portály|Ptáci}}
| |||