|
== Další charakteristika ==
[[Soubor:Conscription_map_of_the_world.svg|thumb|300px|Rozdělení armád jednotlivých zemí podle typu. Červená: branná povinnost, modrá: bez branné povinnosti (profesionální armáda), zelená: nemá armádu, oranžová: plán zrušit brannou povinnost do 3 let, šedá: nejsou data.]]
* V obecném slova významu se armáda vztahuje k dané zemi (ve smyslu [[národní stát|národního státu]]) a je výrazem a garantem její suverenity. Vojenské entity bez vztahu ke konkrétnímu území se zpravidla nazývají nikoli armády ale [[legie]] a jejichnebo členovésoukromé jsou nikoli vojáci ale žoldáciarmády.
* Naproti tomu existují i země, které (z různých důvodů) nemají stálou armádu:. vV takovém případě mohou mít smlouvu s jinou zemí o poskytnutí územní obrany v případě jejího ohrožení ([[San Marino]], [[Vatikán]], [[Andorra]]).
* Další možností je dočasná substituce armády policií a jinými [[Paramilitantní|paramilitantími]] jednotkami ([[Kostarika]], [[Panama]]). Některé země disponují jak armádou, tak paramilitantními sbory.
* Vedle bilaterálních smluv existují i smlouvy více států „oo vzájemné vojenské pomoci“,pomoci vepro kterépřípad, –že bude-li jednaněkterá zez zemínich napadena –, se ostatní země zavazují ji vojensky pomoci. U vojenských bloků pak je určena i míra pomoci: jako by byla napadena sama, tj. veškerou potřebnou silou.
* Kromě „národních“ armád existují i armády, jejichž misí je obrana většího území než jednoho státu. Příkladem jsou mezinárodní vojska [[Organizace spojených národů]].
* ArmádyJednotlivé jednotlivých zemízemě lze rozdělit podle typu na ty s [[branná povinnost|brannoubranné povinnostípovinnosti]] aobyvatelstva tyv době míru. Armáda bez níbranné (tj.povinnosti, tydobrovolnická spak profesionálníbývá armádou)profesionální.
* Přestože může být armáda schopna napadení jiného státu a expanze na jiné území, jejím primárním úkolem (stejně jakoa úkolem každého vojáka v ní) je obrana vlasti. Pro tento účel podstupujeskládá každý [[vojínvoják]] vojenskou [[vojenskýpřísahu]] oproti slib[[žoldák]]ovi, akterý tentose slibzavazuje jejke (mimoslužbě jiné)jen odlišuje od [[žoldák]]asmluvně.
* Armáda seje „stará“zřizována primárně nebo výhradně opro zajištění ''vnější'' bezpečnosti dané země proti vnějšímu, tj. zahraničnímu, ohrožení. Vnitřní bezpečností je pověřena [[policie]]. Toto rozdělení rolí je u řady zemí zakotveno v právním řádu (často v samotné ústavě). Historický právní dokument, který tyto pravomoce určuje, se nazývá ''[[Posse comitatus]]''.
* V některých zemích se armáda stává politickou silou, spolurozhodující o politických záležitostech. A to buď krátkodobě - např. vojenským převratem - nebo i dlouhodobě.
* Armáda, nicméně, může poskytnout technické a [[lidské zdroje]] své zemi i pro jiné účely, azejména tovnitrostátně, například v případě nějaké živelní [[katastrofa|katastrofykatastrofě]], nehodynehodě nebo jiné závažné události, která svým rozsahem znemožňuje, aby byla zvládnuta s použitím civilních prostředků na místní úrovni, nebo pokud povaha této události znamená vážné ohrožení fungování země. Některé země pro tyto situace mají speciální státní agentury pro účel koordinace vypořádání se s těmito nepříznivými událostmi, např. v USA je to [[FEMA]].
* Použití armád bylo z historického hlediska vždy přizpůsobováno pro konvenční vojenské střety. V posledních stoletích ale určitý podíl získaly i jiné strategie jako např. [[zákopová válka]], [[guerrilla]] nebo [[taktika]] [[terorismus|terorismu]], proti kterým je nasazení čistě konvenční armády neefektivní a namísto nílépe se mnohemhodí lépestyl hodípráce blízký policejnímu, jako jsou speciální jednotky (v případě guerilly) nebo velké nasazení infiltrátorů, speciálníchtajných agentů a větší využití [[špionáž]]e, (vnapř. případěve [[Válkaválka proti terorismu|bojiválce proti terorismu]]).
== Související články ==
| 