Virtuální okruh: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ nový článek
 
m typo
Řádek 1:
[[Soubor:VirtualCircuit878.jpg|thumb|right|Ukázka cesty ve virtuálním okruhu od zdroje A po konečné příjemce B a C]]
 
'''Virtuální okruh''' ('''VC''', původem z&nbsp;[[Angličtina|anglického]] {{Cizojazyčně|en|''Virtual Circuit''}}) je druh [[Počítačová síť|počítačové sítě]], kterou vytvářejí některé síťové [[Protokol (informatika)|protokoly]]. V okruhu pak procházejí [[paket]]y, resp. buňky, s pevnou délkou (53&nbsp;bytů; 48&nbsp;bytů dat a 5&nbsp;bytů záhlaví). Okruh se nazývá virtuální, protože zde není žádné fyzické spojení mezi konci. Jedná se tedy o spojení mezi [[DTE]] zařízeními, které je označeno identifikátorem, nazývaným [[DLCI]] (''Data Link Connection Identifier'').<ref name="vsb">{{Citace elektronické monografie | titul = Základní pojmy | url = http://www.cs.vsb.cz/grygarek/TPS/FrameRelay/frame.html | datum přístupu = 2011-12-14}}</ref>
 
Okruh poskytuje spojové síťové služby ([[CONS]] - ''Connection-Oriented Network Services'') a spadá pod spojově orientovanou technologii [[ATM]]. VC se vytváří metodou přepínání buněk na základě informací uvedených v záhlaví, dvojice čísel VPI (Virtual path identifier) a VCI (virtual channel identifier) a tabulek informací na jednotlivých ATM přepínačích typu InPort/InVPI/InVCI - OutPort/OutVPI/OutVCI, přičemž při průchodu přepínačem se záhlaví buněk (VPI-VCI) přepisují.<ref name="pasnet">{{Citace elektronické monografie | titul = Stručně o technologii ATM (Asynchronous Transfer Mode) | url = http://www.pasnet.cz/atmgrant/zprava/atm.html | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = Pasnet.cz}}</ref>
 
Pomocí signalizace je VC prvně vytvořen a až poté jsou přes něj posílány pakety, které tímto okruhem musejí procházet. Cesta vede od zdrojového zařízení až ke koncovému příjemci, přičemž ji tvoří posloupnost mezilehlých uzlů, díky kterým je utvářená optimální cesta. Přenášené data pak nemají v záhlaví globální adresu konečného zařízení, které může být relativně dlouhé, ale nese pouze identifikaci příslušného virtuálního kanálu. [[Síťová vrstva]] v každém meziuzlu pak podle tohoto údaje zjistí ve své tabulce, kterým směrem má paket předat dále, a učiní tak.<ref name="earchiv">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Peterka | jméno = Jiří | titul = Síťová vrstva - II | url = http://www.earchiv.cz/a92/a222c110.php3 | datum vydání = 1992 | datum přístupu = 2011-12-14}}</ref>
 
Na virtuálním okruhu je možné přenášet i [[datagram]]y, kdy okruh negarantuje doručení datagramu příjemci, příkladem může být protokol [[Frame Relay]]. Pro garanci doručení lze využít protokol [[X.25]], který se však téměř nevyužívá a dnes je už spíše nahrazen modernější technologií Frame Relay.
Řádek 14 ⟶ 15:
Pro vytvoření virtuální okruhů se existují dva způsoby:
* '''Pernamentní''' virtuální okruhy (''Permanent Virtual Circuit'' – PVC), které jsou pevně dané správcem [[WAN]] sítě. Existují stále bez ohledu na to, zda se jimi právě přenášejí nějaká data. Každý PVC okruh pak začíná a končí na některém DTE zařízení (např. [[směrovač]]).<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zahradník | jméno = Pavel | titul = Tak šel čas světem telekomunikačních sítí | url = http://www.flops.cz/tak-sel-cas-svetem-telekomunikacnich-siti | datum vydání = 4. 11. 2010 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = flops.cz}}</ref> Někdy se také označují jako '''pevné''' virtuální okruhy.
 
* '''Komutované''' virtuální okruhy (''Switched Virtual Circuit'' – SVC), které jsou vytvářeny dynamicky na základě okamžitých potřeb. K tomu se používají signalizační protokoly podle standardu [[Q.933]], kterými DTE zařízení požádá síť (to je nejbližší [[DCE]] zařízení) o sestavení dočasného spojení. Po skončení přenosu dat SVC okruh automaticky zaniká.<ref name="vsb"></ref> Někdy se také označují jako '''přepínané''' virtuální okruhy.