Alois Hrdlička: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 8 lety
m
typo
m (typo, styl, odkazy)
m (typo)
Alois Hrdlička absolvoval vyšší průmyslovou školu a v roce 1912, tedy krátce po maturitě, nastoupil do podniku [[Škoda (podnik)|Škodovy závody v Plzni, a. s.]] jako technický úředník zbrojovky. Pravděpodobně se projevil jako dobrý talent pro techniku, v roce 1915 začal konstruovat minomety pro rozvíjející se boje [[První světová válka|I. světové války]]. Po skončení války byl asistentem v mechanické dílně, ale pro jisté organizační schopnosti se zanedlouho stal přednostou organizačního oddělení celého koncernu.
 
V roce 1924 postoupil na místo přednosty slibně se rozvíjející montovny lokomotiv, po šesti letech (v červenci 1930) se stal jedním z plzeňských viceředitelů pod patronací dříve oblastního, nyní vrchniho technického ředitele Škody [[Vilém Hromádko|Ing. Viléma Hromádky]]. Nedlouho poté ho začínají některé význačné osobnosti koncernu popisovat jako "mistra„mistra pletich a pomluv"pomluv“, který dokázal rozeštvat například závodního (v letech 1938-1945 generálního) ředitele Ing. Adolfa Vamberského se šéfkonstruktérem Ing. [[Emil Rezler|Ing. Emilem Rezlerem]] natolik, aby byl Rezler v dubnu 1936 zbaven funkce šéfa automobilního oddělení v Plzni.
 
Tato funkce byla svěřena právě Aloisu Hrdličkovi. Rezlerovo odvolání patrně souviselo i s tím, že se koncern roku 1936 rozhodl plzeňskou oblast převést zejména na zbrojařství a proto bylo nutno přestěhovat veškerou zbylou automobilní výrobu (nákladní automobily, autobusy, trolejbusy a traktory) z Plzně do Mladé Boleslavi. Tam se také Alois Hrdlička v roce 1938 stal náměstkem závodního ředitele [[Škoda Auto|ASAP Mladá Boleslav]] [[Vilém Frynta|Ing. Viléma Frynty]].
 
Po okupaci byla Škoda začleněna do koncernu ''Herrman Göring Werke'' (HGW). Když byl v říjnu 1941 z funkce generálního ředitele automobilky odejit [[Karel Hrdlička|Ing. Karel Hrdlička]] (shoda jmen), netrvalo dlouho a Alois Hrdlička ho ve funkci zastoupil. Šéfkonstruktér [[Oldřich Meduna|Ing. [[Oldřich Meduna]] v této době popisuje A. Hrdličku jako licoměrného člověka, plnícího poslušně a vstřícně přání nacistického vedení. Když se v Mladé Boleslavi měly začít montovat dělostřelecké tahače [[Radschlepper Ost|RSO]], vymohl si Meduna objednávku na 250 nových obráběcích strojů, kterou však A. Hrdlička stornoval a zavázal se vyrábět RSO na stávajícím vybavení. Za tuto vstřícnost byl podle Meduny Hrdlička odměněn protektorátním vyznamenáním – [[Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava|Svatováclavskou orlicí]] – a v únoru 1944 byl potvrzen ve funkci závodního ředitele HGW.
 
Po skončení války vstoupil A. Hrdlička do [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a tím pádem mohl zůstat ve funkci, teď již závodního ředitele ''Automobilových závodů, n. p.'' (AZNP) – pravděpodobně i proti vůli samotných zaměstnanců, kteří Aloise Hrdličku poznali za války jako prospěchářského rozvraceče a uvítali by spíš návrat vizionářského Karla Hrdličky, který ale vstup do KSČ odmítl. Hned v roce 1945 hodlal předat výrobu malých nákladních automobilů [[Škoda 256]] do [[Avia|Avie Letňany]], ale do hry vstoupil šéfkonstruktér Meduna a prosadil naopak odstěhování výroby těžkých vozidel [[Škoda 706]] a zároveň přesun výroby traktorů [[Škoda T 30]] do Plzně.