Jagellonská univerzita: Porovnání verzí

m
m (→‎Historie: typo, odkazy)
Celé 15. a počátek 16. století bývá v dějinách univerzity označováno jako „Zlatý věk“. V té době došlo k jejímu největšímu rozvoji a stala se známou po celé [[Evropa|Evropě]]. O významné pozici Krakovské Akademie v evropském měřítku svědčí mj. i fakt, že v letech [[1433]]-[[1510]] pocházelo celých 44% studentů ze zahraničí.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#zloty</ref>
 
V roce [[1402]] také jako první v Evropě založila samostatnou katedru [[astronomie]] a [[matematika|matematiky]]. Mezi slavné absolventy této katedry patří např. [[Marcin Bylica]] z Olkuše, jež byl jedním ze zakladatelů první slovenské univerzity (známé pod názvem [[Academia Istropolitana]], fungovala v letech [[1465]]/[[1467]]- cca [[1491]]) a později také dvorním [[astrologie|astrologem]] uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (v letech [[1472]]–[[1490]]), ale především jeden z nejvýznamnějších evropských astronomů [[Mikuláš Koperník]] (studoval zde v letech [[1491]]-[[1495]]).
 
Významná byla také delegace členů Krakovské Akademie na [[Kostnický koncil|kostnickém koncilu]] ([[1414]]-[[1418]]). Pozdější [[rektor]] [[Paweł Włodkowic]] se zde zastával [[Jan Hus|Jana Husa]] a vystoupil rovněž s [[traktát]]em o [[papež]]ské a [[císař]]ské moci (''Tractatus de potestate papae et imperatoris respectu infidelium''), v němž vystupoval proti šíření křesťanství mečem a obhajoval možnost mírového soužití [[křesťan]]ů a [[pohan]]ů.<ref>Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů, Praha 2000, s. 515.</ref>
712

editací