Čáslavský sněm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis |
přepracování |
||
Řádek 1:
'''Čáslavský sněm''' proběhl v čáslavském [[Kostel svatého Petra a Pavla (Čáslav)|kostele sv. Petra a Pavla]] ve dnech [[3. červen|3.]]-[[7. června]] [[1421]]. Přestože se původně mělo jednat o [[Generální sněm|generální sněm]] [[Země Koruny české|zemí Koruny české]], zúčastnili se ho nakonec jen zástupci [[Orebité|orebitů]], [[Pražský svaz|pražanů]], [[Táborský svaz|táborů]], a někteří čeští katoličtí šlechticové. Na sněmu byli přítomni i [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]] zástupci [[Půta z Častolovic]] a [[Aleš Holický ze Šternberka]] a dále i přední duchovní [[Konrád z Vechty]], [[Jan Želivský]] a [[Jan Příbram]]. Moravskou šlechtu zde zastupovali [[Vilém z Pernštejna]], [[Jan z Lomnice]], [[Petr Strážnický z Kravař]], [[Jindřich z Lipé]], [[Jošt z Rosic]], [[Jan Bítovský z Lichtenburka]]. Jednání se týkalo prosazování [[Čtyři artikuly pražské|čtyř artikul]] a uznání [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] českým králem.
==Průběh
Jednohlasně bylo přijato prosazování a hájení [[Čtyři artikuly pražské|Čtyř artikul pražských]] a to i katolíky s podmínkou, že závazek bude platit pouze dokud a pokud se podaří univerzitním mistrům obhájit pražské artikuly před mezinárodním církevním fórem. I přes snahu Zikmundových důvěrníků, kteří přednesli králův list, kde projevil vůli dále jednat o artikulech a smířlivě urovnat spor, byl označen za „zjevného tupitele pravd svatých“ a za nehodného trůnu. Část především moravské šlechty odmítla se na místě vyvázat z poslušnosti krále (někteří z nich byli přítomni jeho korunovaci v létě [[1420]]) a vyžádala si šestitýdenní lhůtu toto učinit (tento slib nakonec nesplnili a na [[Zemský sněm v Brně|zemském sněmu v Brně]] ve dnech [[11. červen|11.]] až [[14. června]] [[1421]] se od smlouvy s českými [[kacíř]]i distancovali).
Byla jmenována prozatímní dvacetičlenná zemská vláda, jež měla spravovat věci veřejné do [[28. září 1421]] dokud do té doby nebude přijat nový král. Ve sboru zasedali:
* 2 zástupci [[Staré Město pražské|Starého Města pražského]] (Jan Kněževský, Lidéř z Radkovic)
*2 zástupci [[Nové Město pražské|Nového Města pražského]] (Jan Charvát, Pavlík z domu [[rychtář]]ova)
*4 představitelé dalších královských měst (Vacek ze [[Žatec|Žatce]], Matěj Pražák z [[Hradec Králové|Hradce Králové]], Petr Hostic z [[Kouřim]]i, Franc z Rožmitálu za [[Kutná Hora|Kutnou Horu]])
*2 mluvčí [[Tábor|Tábora]] ([[Jan Žižka|Jan Žižka]] a [[Zbyněk z Buchova|Zbyněk z Buchova]]),
*5 pánů ([[Čeněk z Vartenberka]], [[Hynek Krušina z Lichtenburka]], [[Oldřich Vavák z Hradce]] a katolíci [[Oldřich z Rožmberka]], [[Jindřich Berka z Dubé]])
*5 rytířů ([[Jan Sádlo ze Smilkova]], [[Oněž z Měkovic]], [[Mikuláš Barchovec z Dašic]], [[Jindřich z Boharyně]], [[Milota z Chřenovic na Bohdanči]])
Dále byli řešením sporů duchovní povahy pověřeni [[Jan Želivský]] a [[Jan Příbram]]. Na [[4. červenec]] [[1421]] byla svolána do Prahy [[synoda]], která měla vyřešit fungování církevní správy v Čechách.
Praktické výsledku sněmu byly mizivé. Moravská šlechta od husitských měst odpadla, prozatímní vláda v podstatě nikdy nefungovala a synoda se vlivem převratu Jana Želivského v Praze nikdy nesešla.
[[Kategorie:Husitství]]
| |||