Znalecký posudek: Porovnání verzí

Přidáno 105 bajtů ,  před 9 lety
m
Odstavce
(Nový článek)
 
m (Odstavce)
'''Znalecký posudek''' je jedním z možných [[Důkaz (právo)|důkazů]] zejména v [[soud]]ním, někdy i ve [[Správní řízení|správním]] řízení, jehož účelem je získat informace, které jsou pro dané řízení podstatné a které závisí na odborných znalostech. Vypracovává jej [[soudní znalec]], zhodnocení je ale úkolem [[soudce]] nebo jiné osoby, která vede řízení. Znalci totiž nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Znalecké posudky mohou být vyžádány také od různých [[Věda|vědeckých]] ústavů, [[Vysoká škola|vysokých škol]] či jiných institucí.
 
Znalecké posudky mohou být vyžádány také od různých [[Věda|vědeckých]] ústavů, [[Vysoká škola|vysokých škol]] či jiných institucí.
V [[Civilní proces|občanském soudním řízení]] může soud znalce pouze vyslechnout, případně ten může poskytnout jen potvrzení nebo odborné vyjádření. Pokud je zadáno vypracování písemného znaleckého posudku, může být následně přezkoumán jiným znalcem nebo vědeckým ústavem. Soudce může komukoli uložit povinnost, aby se ke znalci dostavil, předložil mu potřebné předměty a podal nutná vysvětlení, případně aby se podrobil vyšetření.<ref>§ 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád</ref> Ve [[Správní řízení|správním řízení]] se znalecké posudky vypracovávají převážně písemně, ale také zde lze znalce jen vyslechnout.<ref>§ 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád</ref> Častější využití znaleckých posudků je ale v [[Trestní řízení|řízení trestním]], ve kterém se posudek zpracovává také většinou písemně, jinak je znalcem diktován do [[protokol]]u. Znalec je přitom oprávněn nejen nahlížet do spisu, ale také být přítomen výslechům a dokonce klást otázky nebo navrhovat provedení dalších důkazů.<ref>§ 107 a 108 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)</ref>
 
== Znalecký posudek v jednotlivých typech řízení ==
Vypracování zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit účastník tohoto řízení. Pokud byl takový posudek vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců, má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku.<ref>§ 110a tr. ř.</ref> V zadání znaleckého posudku se vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález) a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna ''znaleckou pečetí'', která obsahuje [[malý státní znak]], jméno znalce a jeho obor. Na této poslední straně je také připojena ''znalecká doložka'', která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.<ref>§ 7 a 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících</ref>
V [[Civilní proces|občanském soudním řízení]] může soud znalce pouze vyslechnout, případně ten může poskytnout jen potvrzení nebo odborné vyjádření. Pokud je zadáno vypracování písemného znaleckého posudku, může být následně přezkoumán jiným znalcem nebo vědeckým ústavem. Soudce může komukoli uložit povinnost, aby se ke znalci dostavil, předložil mu potřebné předměty a podal nutná vysvětlení, případně aby se podrobil vyšetření.<ref>§ 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád</ref> Ve [[Správní řízení|správním řízení]] se znalecké posudky vypracovávají převážně písemně, ale také zde lze znalce jen vyslechnout.<ref>§ 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád</ref> Častější využití znaleckých posudků je ale v [[Trestní řízení|řízení trestním]], ve kterém se posudek zpracovává také většinou písemně, jinak je znalcem diktován do [[protokol]]u. Znalec je přitom oprávněn nejen nahlížet do spisu, ale také být přítomen výslechům a dokonce klást otázky nebo navrhovat provedení dalších důkazů.<ref>§ 107 a 108 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)</ref>
 
Ve [[Správní řízení|správním řízení]] se znalecké posudky vypracovávají převážně písemně, ale také zde lze znalce jen vyslechnout.<ref>§ 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád</ref>
 
Častější využití znaleckých posudků je ale v [[Trestní řízení|řízení trestním]], ve kterém se posudek zpracovává také většinou písemně, jinak je znalcem diktován do [[protokol]]u. Znalec je přitom oprávněn nejen nahlížet do spisu, ale také být přítomen výslechům a dokonce klást otázky nebo navrhovat provedení dalších důkazů.<ref>§ 107 a 108 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. ř.“)</ref>
 
== Vypracování znaleckého posudku ==
Vypracování zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit účastník tohoto řízení. Pokud byl takový posudek vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců, má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku.<ref>§ 110a tr. ř.</ref>
 
Vypracování zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit účastník tohoto řízení. Pokud byl takový posudek vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců, má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku.<ref>§ 110a tr. ř.</ref> V zadání znaleckého posudku se vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález) a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna ''znaleckou pečetí'', která obsahuje [[malý státní znak]], jméno znalce a jeho obor. Na této poslední straně je také připojena ''znalecká doložka'', která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.<ref>§ 7 a 13 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících</ref>
 
Pokud by znalec podal nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, spáchal by [[trestný čin]] křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za který by mu jen v základní sazbě hrozil [[trest odnětí svobody]] až na dva roky nebo [[Trest zákazu činnosti|zákazu činnosti]].<ref>§ 346 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník</ref>