Rosný bod: Porovnání verzí

Přidáno 29 bajtů ,  před 8 lety
Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření [[absolutní vlhkost vzduchu|absolutní vlhkosti vzduchu]].
 
== Definice ==¨
Kotraba smrdí jako žumpa
Rosný bod je teplota, při níž se vzduch následkem izobarického ochlazování stane nasyceným, aniž by mu byla dodána vodní pára zvnějšku.<ref>DVOŘÁK, P.: Zlepšení metod předpovědi termické konvekce pro účely letecké meteorologie, rigorózní práce, ČHMÚ Praha, 2008</ref> Při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu obvykle dochází ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu, vzniká například rosa nebo mlha. Při poměrné vlhkosti menší než 100 % je teplota rosného bodu vždy nižší než teplota vzduchu. Rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou rosného bodu, který se nazývá deficit teploty rosného bodu, je tím větší, čím je menší poměrná vlhkost. V pozorovatelské praxi se určuje zpravidla z psychrometrických tabulek pomocí tlaku vodní páry. Na termodynamických diagramech lze teplotu rosného bodu v dané tlakové hladině přibližně určit takto: nalezneme průsečík suché adiabaty, vycházející ze suché teploty, a nasycené adiabaty, jež vychází z teploty vlhkého teploměru. Z tohoto průsečíku sestoupíme po příslušné izogramě do výchozí tlakové hladiny, kde přečteme teplotu rosného bodu. Lze ji též měřit přímo kondenzačním vlhkoměrem nebo termohygroskopem. Teplota rosného bodu ve spojení s měřenou teplotou patří k základním charakteristikám vlhkosti vzduchu a zakresluje se do synoptických map a aerologických diagramů. Využívá
se v řadě empirických vzorců, např. ve Ferrelově vztahu, při předpovědi přízemních mrazů, mlhy, apod. Patří ke konzervativním vlastnostem vzduchových hmot.<ref>kolektiv autorů: ''Meteorologický slovník výkladový a terminologický'', MŽP Praha, 1993, str. 330</ref> Vztah mezi teplotou vzduchu, teplotou rosného bodu a poměrnou vlhkostí uvádí např.<ref>http://mysite.du.edu/~etuttle/weather/atphys.htm</ref> jako upravenou [[Clausius-Clapeyronova rovnice|Clausius-Clapeyronovu rovnici]]:
Anonymní uživatel