Patologie: Porovnání verzí

== Rozdělení patologie ==

=== Podle studovaných systémů ===

{{Hlavní článek|Patologická anatomie}}

'''Humánní (lidská) patologie''' se zabývá studiem a diagnostikou somatických onemocnění člověka. V České Republice je představována lékařským oborem [[Patologická anatomie]], výkon této profese je vyhražen lékařům. V USA se jako relativně samostatný obor vyděluje [[klinická patologie]]. Čistě vědecký směr, který se tradičně nazýval experimentálná patologie, se dnes nazývá [[patologická fyziologie]].

 

{{Hlavní článek|Veterinární patologie}}

'''Veterinární patologie''' je oborem [[veterinární lékařství|veterinárního lékařství]], jehož cílem je studium a diagnostika onemocnění zvířat, především pak zvířat domácích a zvířat hospodářsky významných. Její prostředky jsou podobné prostředkům humánní patologie, výkon profese je však vyhražen veterinárním lékařům.

 

{{Hlavní článek|Fytopatologie}}

'''Fytopatologie''' je oborem [[agronomie]] zabývajícím se studiem a diagnostikou onemocnění rostlin. Zvláštní důraz je opět kladen na hospodářsky významné druhy.

 

{{Hlavní článek|Psychopatologie}}

'''Psychopatologie''' je oborem [[psychologie]], který se zabývá studiem [[Duševní porucha|duševních poruch]]. Velmi blízký vztah má k [[Psychiatrie|psychiatrii]].

 

{{Hlavní článek|Sociální patologie}}

'''Sociální patologie''' je společenskovědní obor studující společensky nežádoucí jevy.

 

{{Hlavní článek|Paleopatologie}}

'''Paleopatologie''' je obor patologie, která se zabývá studiem chorobných změn v průběhu historie. Někdy je řazena mezi [[pomocné vědy historické]], nicméně vedle [[historie]] má řadu průniků i s [[Archeologie|archeologií]] a [[Paleontologie|paleontologií]]. Zejména pro potřeby historického výzkumu úzce spolupracuje s oborem [[dějiny lékařství]].

 

 

{{Hlavní článek|Obecná patologie}}

[[Soubor:Pathogenesis alcoholic liver injury.jpg|thumb|right|200px|[[Patogeneze]] poškození [[Játra|jater]] [[ethanol|alkoholem]]]]

Poznatky obecné patologie přestavují základní informace, které umožňují porozumět chorobným změnám a tak příslušné choroby cíleně diagnostikovat a léčit.

 

Speciální patologie je vědecký a aplikovaný obor zabývající se studiem a diagnostikou konkrétních chorobných změn. Vedle samotného rozpoznání choroby, tedy stanovení diagnózy, se speciální patologie zabývá i dalšími projevy poruchy. '''Etiologie''' znamená nalezení příčiny vyvolávající příslušnou poruchu organizmu (tzv. noxy). Noxa může být známá a dobře identifikovaná, např. ''Mycobacterium tuberculosis'' jako původce [[Tuberkulóza|tuberkulózy]], jindy mohou být známy pouze [[Rizikový faktor|rizikové faktory]] a v jiných případech není původce nemoci známý - potom se hovoří o daném onemocnění jako o onemocněním idiopatickém nebo primárním. '''Patogeneze''' je studium rozvoje chorobných změn v organizmu. V ideálním případě jsou dokonale prozkoumány molekulární mechanizmy rozvoje onemocnění a hovoří se o kauzální patogenezi. Jindy jsou známy jen popisy nebo obecné principy změn a pak se hovoří o formální patogenezi. '''Etiopatogeneze''' je spojením etiologie a patogeneze v jediný logicky koherentní řetězec, který popisuje vývoj choroby od okamžiku prvního kontaktu s noxou až po vznik manifestní choroby a případně i další vývoj choroby.

 

Rozdělení patologie podle škály je poměrně neostré, jednotlivé úrovně se navzájem ovlivňují a prolínají.

 

'''Molekulární patologie''' je obor studující chorobné změny na nejnižší biologicky relevantní úrovni. Zabývá se především studiem změn, které se odehrávají na úrovni jednotlivých molekul, například změny [[DNA]], změny aktivity [[enzym]]ů nebo působení cizorodých molekul a atomů. Molekulární patologie se tak stýká především s chemickými obory, dále s biofyzikou, bioinformatikou a molekulární biologií.

 

'''Buněčná patologie''' je obor studující chorobné změny probíhající na úrovni jednotlivých [[organel]] a celých buněk. Ve své výzkumné části je podoborem buněčné biologie. Klinický obor, který se zabývá využitím buněčných změn k detekci a diagnostice onemocnění, se nazývá [[cytologie]].

 

{{Hlavní článek|Histopatologie}}

'''Histopatologie''' je obor studující chorobné změny probíhající ve [[tkáň|tkáních]], obvykle na [[mikroskop]]ické úrovni. V případě humánní a veterinární patologie je histopatologické vyšetření [[Biopsie|bioptických]] a [[Pitva|autoptických]] vzorků tkání základním postupem při hledání diagnózy a tedy hlavní náplní lékařů pracujících v těchto oborech.

 

'''Orgánová patologie''' je obor studující chorobné změny na jednotlivých orgánech. Pro řadu onemocnění jsou orgánové změny jen nespecifické a proto samotné makroskopické vyšetření obvykle nepostačuje pro vlasní diagnózu a je třeba vyšetřovat histopatologicky.

 

Pojem '''klinická patologie''' je doslovným překladem anglického pojmu ''[[:en:Clinical pathology|clinical pathology]]'', v českém prostředí se však tento pojem nepoužívá, zhruba mu odpovídá pojem '''laboratorní medicína'''. Jde o pojem zastřešující zejména [[lékařská biochemie|lékařskou biochemii]] a [[lékařská mikrobiologie|lékařskou mikrobiologii]] a laboratorní úseky [[hematologie]], [[lékařská genetika|lékařské genetiky]] a [[klinická imunologie|klinické imunologie]]

 

{{Hlavní článek|Soudní lékařství}}

'''Soudní lékařství''' je obor, který se vyvinul z patologické anatomie. Zabývá se především zjišťováním příčin náhlých a neočekávaných úmrtí.

 

{{Hlavní článek|Toxikologie}}

'''Toxikologie''' je především chemický obor zabývající se [[Jed|jedy]], tedy jednou z nox vyvolávajících řadu chorobných změn.

 

{{Hlavní článek|Mikrobiologie}}

'''Mikrobiologie''' a biologické obory s ní související ([[virologie]], [[parazitologie]], [[mykologie]]) se zabývají studiem biologických nox. Vedle patologie má mikrobiologie další výrazné kontakty s [[Infekční lékařství|infekčním lékařstvím]] a [[Epidemiologie|epidemiologií]].

 

{{Hlavní článek|Imunologie}}

'''Imunologie''' se zabývá studiem funkce i poruch [[Imunitní systém|imunitního systému]], tedy systému, jehož funkce hraje významnou roli v patogenezi celé řady chorob.

 

{{Hlavní článek|Genetika}}

'''Genetika''' studuje dědičnost organizmů. Ukazuje se, že řada onemocnění má svůj původ přímo v chybné genetické informaci, pro jiné představují zděděné vlohy vyšší riziko.

 

{{Hlavní článek|Klinická biochemie}}

'''Klinická biochemie''' je lékařský obor zabývající se studiem a diagnostickým využitím kolísání chemických látek v tělesných tekutinách.

 

<references />

* [[Patologická anatomie]]

* [[Patologická fyziologie]]

* [[Paleopatologie]]

 

* {{Citace monografie

| příjmení = Mačák

}}

 

* [http://www.patologie.info/ Společnost českých patologů]

 

[[scn:Patuluggìa]]

[[sh:Patologija]]

[[simple:Pathology]]

[[sk:Patológia]]