Ulrich Beck: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: no:Ulrich Beck
m ytpo
Řádek 31:
Vzbudilo úžas, když Beck začal nedávno otevřeně obhajovat návrh na zavedení základního příjmu (''Grundeinkommensvorschlag''), přestože předtím po léta zastával opačný názor.
Na přelomu let 1996/1997 spolupracoval na zprávě Bavorsko-saské komise budoucnosti, (Kurt Biedenkopf a Meinhard Miegel) a pokusil se formulovat koncept občanské práce a obecně prospěšného podnikání pro ty, kdo nemohou najít zaměstnání. Vycházel přitom z toho, že v budoucnu práce pro všechny už nebude dostupná. Občanské práce (''Bürgerarbeit'') mají k obecnému prospěchu vykonávat ti, kdo nemohou nalézt výdělečnou činnost. Beck se zde přidržuje principů pracovní etiky výdělečné práce (''Erwerbsarbeit'') jakožto normálního stavu přesto, že současně plnou zaměstnanost považuje za nepravděpodobnou. Kritikové namítali, že tato koncepce, podle níž by stát občanskou práci uznával a finančně odměňoval, vedla k obrovské byrokratizaci a ke komercionalizaci dobrovolných aktivit. Někteří mu dokonce předhazovali, že občanská práce představuje horrorový technokratický scénář moderní donucovací pracovny, protože nezaměstnaní by tak byli úředně postaveni pod kuratelu pracovní etiky a nuceni přijmout státem kontrolovanou občanskou práci jako dodatečný zdroj příjmů.
V posledních letech uzavřel Ulrich Beck intelektuální spojenectví s Anthony Giddensem, jež se pohybovalo souběžně s politikou rudo-zelené koalice Gerharda Schrödera (''Agenda 2010'') a reformami trhu práce Tonyho Blaira. Oba se přitom ovšem upsali koncepcím, jež jsou duchu základního přijmupříjmu zcela protichůdné: modelu "''workfare''" resp. technokratickému „''aktivizujícímu sociálnímu státu''“. Ti z makroekonomů v anglosaské oblasti, kteří se nadále odvolávají na neokeynesiánské principy, Becka vehementně kritizují za jeho tvrzení, že účinná státní politika zaměstnanosti už dnes není možná.
 
== O rizikové společnosti ==