Hospoda: Porovnání verzí

Přidáno 1 372 bajtů ,  před 8 lety
aspoň nějaká definice opírající se o zdroj
(vrácena šablona "fakt", základní definice a tvrzení o rozdílech nejsou doloženy žádným zdrojem)
(aspoň nějaká definice opírající se o zdroj)
{{Neověřeno}}
[[Soubor:Pub Temple Bar - Dublin.jpg|thumb|Irská hospoda v Dublinu]]
'''Hospoda''' neboli '''hostinec''' či '''pohostinství''' je prostší podnik poskytující veřejné stravování, občerstvení, případně (zejména v historickém významu) i ubytování.<ref>''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost'', Academia Praha, 1994, hesla ''hospoda'', ''hostinec'', ''restaurace''</ref>
'''Hospoda''' je druh restauračního zařízení, ve kterém jsou návštěvníkům poskytovány pohostinské služby - poskytování alkoholických i nealkoholických nápojů, drobných pochutin a teplých či studených pokrmů.{{Fakt/dne|20111205213459}} Instituce hospoda se liší od [[restaurace (pohostinství)|restaurace]].{{Fakt/dne|20080814021405}} Rozdíl bývá také v úrovni zařízení, restaurace bývají zpravidla honosnější.{{Fakt/dne|20080814021405}}
 
'''Hospoda''' je druh restauračního zařízení, ve kterém jsou návštěvníkům poskytovány pohostinské služby <!-- poskytování alkoholických i nealkoholických nápojů, drobných pochutin a teplých či studených pokrmů.{{Fakt/dne|20111205213459}} Instituce hospoda se liší od [[restaurace (pohostinství)|restaurace]].{{Fakt/dne|20080814021405}} Rozdíl bývá také v úrovni zařízení, restaurace bývají zpravidla honosnější.{{Fakt/dne|20080814021405}}
-->
 
Výraz ''hospoda'', znamenající pána, paní či panovníka, získal již ve staročeštině a dalších západoslovanských jazycích druhý význam, pravděpodobně metonymicky z oslovení „hospodo“, jímž hosté oslovovali pána domu, a přeneslo se na domy, kde se poskytovalo pohostinství za peníze.<ref>Jiří Rejzek: ''Český etymologický slovník'', LEDA, Voznice, 2001 heslo ''hospoda''</ref> Novějším výrazem pro hostinec je '''[[restaurace]]'''; francouzský výraz ''restaurant'' označoval původně vydatné, občerstvující jídlo a v 70. letech 80. století se ve francouzštině přenesl i na hostince, v té podobě a významu jej následně převzala němčina. Vedle německého výrazu Restaurant se v rakouské němčině objevila i varianta Restauration, z níž pochází české slovo ''restaurace''.<ref>Jiří Rejzek: ''Český etymologický slovník'', LEDA, Voznice, 2001 heslo ''restaurace''</ref> Jednotlivá slova pro označení stravovacích zařízení se liší stylovou příznačností i významovými nuancemi, lexikografická díla ani právní předpisy však jednoznačný rozdíl nepopisují a ani reálné označování podniků se neřídí žádnými striktními zvyklostmi.
 
== Části hospody ==
=== Číšník ===
 
Muž či žena plnící požadavky návštěvníků, roznášející nápoje a pokrmy. Bývá vybaven peněženkou k vybírání útraty návštěvníků a oděn v tmavých barvách nebo v tmavé spodní části oděvu a bílé halence, jde-li o ženu (sjednocený oděv však není nutností - slouží pouze k lepší orientaci apod.). Očekává se od něj náležitá úslužnost a ochota, která může být odměněna drobným obnosem - zaokrouhlením ceny nahoru zákazníkem (tzv.[[Spropitné|diškospropitné]] neboli dýško).
 
=== Kuchař ===
== Související články ==
{{Commonscat|Pubs}}
* [[restaurace]]
* [[bufet]]
* [[jídelna]]
* [[výčepní zařízení]]
* [[zájezdní hostinec]]