Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upravení jména
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Ženevské úmluvy na ochranu obětí války - Změněn(y) odkaz(y) na Ženevské úmluvy
Řádek 2:
'''Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii''' (''International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia'', '''ICTY''') je zkratka pro ''Mezinárodní tribunál pro stíhání osob odpovědných za závažná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná v bývalé Jugoslávií od roku 1991'' (''International Tribunal for the Prosecution of Persons Responsible for Serious Violations of International Humanitarian Law Committed in the Territory of the Former Yugoslavia since 1991'').
 
Tribunál byl ustaven rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]] [[Organizace spojených národů|OSN]] číslo 827, přijatou [[25. květen|25. května]] [[1993]] a sídlí v [[Haag]]u. Do jeho [[jurisdikce]] spadají následující zločiny, spáchané na území bývalé [[Jugoslávie]] od roku [[1991]]: závažná porušení [[Ženevské úmluvy na ochranu obětí války|Ženevských konvencí]], porušení [[válečné právo|válečného práva]], [[genocida]] a [[zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]]. Tribunál soudí pouze jednotlivce, nikoli [[organizace]] či [[vláda|vlády]]. Nejvyšší trest, který může udělit, je [[doživotí|doživotní vězení]].
 
K [[16. březen|16. březnu]] [[2006]] bylo obžalováno 161 osob, mezi nejznámější patří [[Milan Babić]], [[Ramuš Haradinaj]], [[Radovan Karadžić]], [[Slobodan Milošević]], [[Ratko Mladić]], [[Goran Hadžić]] či [[Naser Orić]]. Doposud bylo uzavřeno 85 řízení. Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovolbánské mafie a UCK s lidskými orgány zajatých Srbů.