Bělogvardějci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Vojenské operace: přidán link
Řádek 19:
# '''Jižní fronta''' – Boje na jižní frontě začaly v prosinci [[1917]], kdy generál [[Lavr Georgijevič Kornilov|Kornilov]] a generál Alexejev pod vedením generála [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikina]] založili Ozbrojené síly Jižního Ruska. Na jižní frontě se odehrálo mnoho významných operací a zde byl také nejvíce ohrožen bolševický režim. Ozbrojené síly Jižního Ruska byly založeny na masové podpoře dobrovolníků a také kozáků, protestujících proti komunistickému režimu. Po neúspěchu Děnikinova útoku na [[Moskva|Moskvu]] roku [[1919]] byly Ozbrojené síly Jižního Ruska přinuceny k masovému ústupu. Na [[Krym]]u byla armáda obnovena generálem [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Wrangelem]], byla vytvořena prozatímní vláda (dokonce uznávaná [[Francie|Francií]]), a nová armáda znovu zaútočila. Tento útok rychle selhal, když polský premiér [[Józef Piłsudski]] uzavřel s Ruskem separátní mír a stáhnul polské jednotky podporující bělogvardějce.
# '''Sibiřská fronta''' – Boje na sibiřské frontě začaly na jaře [[1918]] v ilegálním odbojovém hnutí pravicových důstojníků. Na této frontě byla ve spolupráci s Československými legiemi (kterým bolševici nedovolili opustit Rusko) zahájena velká ofenziva. Tento odpor vedl admirál [[Kolčak]], který byl také předsedou ruské prozatímní vlády. V roce 1919 se udál významný postup, ale v září [[1922]] byly jednotky zatlačeny zpět na východ. Tyto boje se místy udržely až do roku [[1923]].
# '''Severní a severozápadní fronty''' – Boje na těchto frontách začaly hned po převzetí moci bolševiky Pjotrem Krasnovem pod vedením generála [[Nikolaj Judenič|Judeniče]], generála Millera, knížete Livena a dalších. Tyto fronty byly méně jednotné než ostatní, v nichž nebylo tolik problematických dobrodruhů jako generál [[Pavel Bermondt-Avalov|Bermont-Avalov]] nebo generál [[BulachStanisław BulachovičBułak-Bałachowicz|Bułak-Bałachowicz]], který formálně vyhlásil válku sousednímu [[Estonsko|Estonsku]]. Největším úspěchem těchto bojů byl útok na [[Petrohrad]], bývalé hlavní město Ruska. Ovšem nebyl dobyt díky velení [[Lev Trocký|L. D. Trockého]] nad bolševickou obranou složenou jak z vojáků Rudé armády, tak z petrohradských dobrovolníků.
 
== Bělogvardějci po válce ==