Bělogvardějci: Porovnání verzí

# '''Jižní fronta''' – Boje na jižní frontě začaly v prosinci [[1917]], kdy generál [[Lavr Georgijevič Kornilov|Kornilov]] a generál Alexejev pod vedením generála [[Anton Ivanovič Děnikin|Děnikina]] založili Ozbrojené síly Jižního Ruska. Na jižní frontě se odehrálo mnoho významných operací a zde byl také nejvíce ohrožen bolševický režim. Ozbrojené síly Jižního Ruska byly založeny na masové podpoře dobrovolníků a také kozáků, protestujících proti komunistickému režimu. Po neúspěchu Děnikinova útoku na [[Moskva|Moskvu]] roku [[1919]] byly Ozbrojené síly Jižního Ruska přinuceny k masovému ústupu. Na [[Krym]]u byla armáda obnovena generálem [[Pjotr Nikolajevič Wrangel|Wrangelem]], byla vytvořena prozatímní vláda (dokonce uznávaná [[Francie|Francií]]), a nová armáda znovu zaútočila. Tento útok rychle selhal, když polský premiér [[Józef Piłsudski]] uzavřel s Ruskem separátní mír a stáhnul polské jednotky podporující bělogvardějce.

# '''Sibiřská fronta''' – Boje na sibiřské frontě začaly na jaře [[1918]] v ilegálním odbojovém hnutí pravicových důstojníků. Na této frontě byla ve spolupráci s Československými legiemi (kterým bolševici nedovolili opustit Rusko) zahájena velká ofenziva. Tento odpor vedl admirál [[Kolčak]], který byl také předsedou ruské prozatímní vlády. V roce 1919 se udál významný postup, ale v září [[1922]] byly jednotky zatlačeny zpět na východ. Tyto boje se místy udržely až do roku [[1923]].

 

== Bělogvardějci po válce ==