Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 14 bajtů ,  před 8 lety
→‎Historie: opr. chyby
 
== Historie ==
V některých pramenech se uvádí jako předek rodu přísedící zemského práva v Olomouci Jaroslav z Hříště. Ovšem přídomek z Hříště převzal až v roce [[1532]] Jan, který zplodil čtyři syny. Jeden z nich, [[Jan mladší Skrbenský z Hříště|Jan]], ochraňoval [[Jednota bratrská|jednotu bratrskou]] a stal se direktorem za [[rytíř]]ský stav. Po [[české stavovské povstání|stavovském povstání]] emigroval. Další dva synové zemřeli bezdětní. Dědice měl pouze poslední syn Jaroslav, kterému patřilo hošťálovské panství, dále získal statky na [[Těšín]]sku, [[Fulnek]] či [[Dřevohostice]].
 
Nejvyšší zemský soudce v těšínském knížectví, [[Jan mladší Skrbenský z  Hříště]], povýšil v roce [[1658]] do panského stavu. Potomci jeho bratra Bernarda se přestěhovali do [[Slezsko|Slezska]]. Příslušníci rodu působil většinou jako hejtmané, komoří či soudci na Těšínsku. Karel Leopold padl v [[Bitva u Kolína|bitvě u Kolína]] v roce [[1757]].
 
Ota koncem 18. století založil větev rodu v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]].
 
[[Lev Skrbenský z Hříště]] ([[1863]]–[[1920]]) po studiích na [[benediktini|benediktinském]] gymnáziu vystudoval práva v [[Innsbruck]]u, poté vystudoval teologii v [[Řím]]ě a Olomouci[[Olomouc]]i. Od roku [[1899]] vykonával po sedmnáct let úřad pražského arcibiskupa, od roku [[1916]]–[[1920]] sloužil jako olomoucký arcibiskup. V roce [[1901]] jej [[papež]] jmenoval kardinálem.
 
Na českém území žili ještě v polovině 20. století, v současnosti pravděpodobně rod dál existuje na [[Malta|Maltě]].