Kenozoikum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Informace |
Doplnění |
||
Řádek 1:
{{Geologická období}}▼
'''Kenozoikum''' je nejmladší geologická éra-To víš že jo. Začala před 65,5lety po velkém vymírání živočišných a rostlinných druhů na konci [[křída|křídy]] (na sklonku éry druhohor - [[mezozoikum]]). ▼
== Rozdělení ==
Řádek 7 ⟶ 5:
* [[třetihory]] (65,5 - 2,5 Ma)
== Zdroj ==
Dělení 2. ([[Perioda|periody]]):▼
{{překlad|sk|Kenozoikum|2106953}}
* [[Neogén]] (asi 23,0 Ma až do dnes)▼
* [[Paleogén]] (asi 65,5 - 23,0 Ma)▼
== Reference ==
<references/>
{{posloupnost|co=[[Fanerozoikum]]|kdy=65 Ma–0 Ma|pred=[[mezozoikum]]|po=-|}}
{{Kenozoikum}}
[[Kategorie:Geologický čas]]
[[Kategorie:Kenozoikum]]
[[als:Känozoikum]]
[[ar:الدهر الحديث]]
[[ast:Cenozoicu]]
[[bg:Неозой]]
[[br:Senozoeg]]
[[bs:Kenozoik]]
[[ca:Cenozoic]]
[[da:Kænozoikum]]
[[de:Känozoikum]]
[[en:Cenozoic]]
[[eo:Kenozoiko]]
[[es:Era Cenozoica]]
[[et:Kainosoikum]]
Třetihory již podle Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) nejsou oficiální stratigrafickou jednotkou. Definice pojmu čtvrtohory je stejně jako určení počátku [[pleistocén]]u předmětem diskuze.<ref>[http://www.stratigraphy.org/upload/ISChart2008.pdf Platná mezinárodní stratigrafická tabulka]</ref> Přesto se však pojmy "třetihory" a "čtvrtohory" (terciér a kvartér) běžně používají.
Řádek 20 ⟶ 40:
Střet [[Afrika|Afriky]] s [[Euroasijská deska|Euroasijskou deskou]] nebyl tak poklidný, panovaly při něm mnohem větší kompresní sily. Důsledkem tohoto střetu byl zánik moře [[Tethys (moře)|Tethys]] (jeho zbytky jsou dnešní [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře|Černé]] moře. Komprese zapříčinila vznik pohoří [[Alpy]] a [[Karpaty]]. Poslední velký dopad na [[morfologie|morfologii]] zemského povrchu měl střet [[Indický poloostrov|Indie]] s [[Asie|Asijským kontinentem]] a vznik několika pásmových pohoří ([[Himaláje]], [[Pamír]], [[Hindúkuš]], atd...). [[Vrásnění]] které podnítilo vznik pásmových pohoří v kenozoiku (příp. koncem [[Mezozoikum|mezozoika]]) se nazývá [[Alpinské vrásnění]].
▲{{Geologická období}}
▲'''Kenozoikum''' je nejmladší geologická éra-To víš že jo. Začala před 65,5lety po velkém vymírání živočišných a rostlinných druhů na konci [[křída|křídy]] (na sklonku éry druhohor - [[mezozoikum]]).
=== Fauna ===
Koncem [[Křída|křídy]] došlo k masívnímu vyhynutí většiny mořských ([[amonit]]i, [[belemit]]i, mořští plazi) stejně jako suchozemských ([[dinosauři]]) živočišných druhů. Přeživší [[savci]] a [[ptáci]] rychle využili volný prostor a začali se hromadně rozšiřovat na zemském povrchu. Ptáci se začátkem [[paleogén]]u na krátký čas stávají vládci planety (až 2 m vysocí nelétaví dravci, jejichž [[Fosilie|zkameněliny]] se našly v [[Laurasie|Laurasii]] a v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], byli postrachem všeho živého v kenozoiku).
K biostratigrafickému členění se používá zejména [[nanoplankton]] a [[plankton]]ní [[dírkovci]]. K významné fauně patří [[měkkýš]]i a [[žralok|žraloci]].
Důležitým faktorem, který ovlivnil faunu v neogénu, byl vývoj druhů spásajících trávu na savanách. Na její spásání se postupně adaptovali někteří býložraví savci ([[lichokopytníci]], [[sudokopytníci]]). Zajímavou větev představuje vývoj v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], která byla relativně izolovaná od okolního světa. Přinesla mnoho životních forem: rody ''[[Litopterna]]'' (v podstate kombinace [[velbloud]]a a [[kůň|koně]]), ''[[Notoungulata]]''.
Vyvíjí se řada druhů [[šelma|šelem]], např. dnes již vyhynulí [[šavlozubý tygr|šavlozubí tygři]] nebo [[jeskynní medvěd]]i. Objevují se [[chobotnatci]] i [[kytovci]]. Z prvních [[primáti|primátů]] se koncem neogénu vyvíjejí předkové [[člověk]]a. Mezi prvními to jsou [[Australopithecus|australopithekové]] v [[Afrika|Africe]] s jejich [[adaptace|adaptací]] na chůzi po dvou končetinách ([[bipedie]]). Předchůdci rodu [[Homo]] vyrábějí kamenné nástroje, z tohoto důvodu se období začínající právě tímto počátkem užívání kamenných nástrojů v historii nazývá [[paleolit]].
▲Dělení 2. ([[Perioda|periody]]):
▲* [[Neogén]] (asi 23,0 Ma až do dnes)
▲* [[Paleogén]] (asi 65,5 - 23,0 Ma)== Rozdělení ==
Dělení 1. (subéry):
* [[čtvrtohory]] (asi 2,5 [[Annum|Ma]] až do dnes)
* [[třetihory]] (65,5 - 2,5 Ma)
=== Podnebí ===
[[Soubor:Hyaenodon Heinrich Harder.jpeg|thumb|vpravo|300px|[[Hyenodont]] - jeden z největších dravců v [[oligocén]]u, byl rozšířený v [[Asie|Asii]], [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Afrika|Africe]] a [[Evropa|Evropě]] (kresba [[Heinrich Harder|Heinricha Hardera]] přibližně z roku [[1920]]).]]
Řádek 44 ⟶ 80:
V třetihorách bylo klima teplé bez zalednění, díky čemu rostly subtropické lesy téměř na celém území Evropy. Nástup [[glaciál|čtvrtohorních zalednění]] a jejich vícenásobné střídání s [[interglaciál|dobami meziledovými]] způsobil obrovskou zátěž pro evropskou flóru. V dobách ledových se většina rostlin soustředila na nejjižnějších poloostrovech kontinentu (Pyrenejský, Apeninský a jih Balkánu), které svojí rozlohou nejsou velké. V dalším pronikání na jih jim částečně bránilo Středozemní moře. Změny klimatu spojené se soustředěním druhů na omezeném území způsobovaly opakované vymírání mnohých druhů a ochuzování evropské flóry mírného pásma. Ta byla sice částečně doplněná hlavně z Asie, ale dodnes je druhově chudší než asijská nebo severoamerická (pro jejich flóry zalednění představovala menší zátěž, protože na rozdíl od Evropy pronikání druhů na teplejší jih nebránilo v Asii ani v Severní Americe žádné moře).
=== Flóra ===
Vymírání na konci [[Křída|křídy]] postihlo i rostlinstvo. Vyhynuly hlavně některé skupiny [[nahosemenné rostliny|nahosemenných rostlin]], zvláště [[cykasorosty|cykasorostů]] a [[gingorosty|gingorostů]]. Svého největšího rozvoje dosáhly [[krytosemenné rostliny]], které dominují suchozemské flóře dodnes. Velký rozvoj však stále zažívají i [[borovicorosty]], které místy dominují zvláště v chladnějších oblastech (tajga, vysoká pohoří).
== Související články ==
* [[Geologický čas]]
| |||