Georges Pompidou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí na leukemii za použití HotCat
m linky, styl, zájmena, zb.slova, slovosled
Řádek 18:
|poznámky =
|}}
'''Georges Jean Raymond Pompidou''' ([[5. červenec|5. července]] [[1911]] – [[2. duben|2. dubna]] [[1974]], výslovnost {{Výslovnost|ʒɔʀʒ pɔ̃piˈdu|Fr-Georges-Pompidou.ogg}}) byl nejdéle úřadujícím francouzským premiérem [[Pátá republika (Francie)|''Páté republiky'']] a devatenáctým [[Seznam francouzských prezidentů|francouzským prezidentem]] od roku [[1969]] do své smrti v roce [[1974]].
 
== Život ==
Narodil se v obci ''Montboudif'' (department [[Cantal]]) ve střední [[Francie|Francii]]. Po absolvování ''Lycée Louis-le-Grand'', kde se seznámil se [[senegal]]ským básníkem a [[politik|státníkem]] [[Léopold Sédar Senghor|Léopoldem Sédarem Senghorem]], graduoval na ''École Normale Supérieur'' se státní zkouškou z literatury.
 
Nejdříve učil [[literaturaLiteratura|literaturu]] na gymnáziu, od roku [[1953]] pracoval pro bankovní dům ''[[Rothschild]]''. V roce [[1956]] byl zvolen generálním manažerem[[manažer]]em. Tuto pozicifunkci si udržel do roku [[1962]]. Později byl najat [[Charles de Gaulle|Charlesem de Gaullem]], aby řídil ''Nadaci Anny de Gaulle pro [[Downův syndrom]]'' (de Gaullova dcera Anna touto nemocí trpěla).
[[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F020538-0006, Bonn, Bundeskanzler Erhard mit Georges Pompidou.jpg|thumb|left|Jako premiér na setkání s [[německo|německým]] kancléřem [[Ludwig Erhard|Ludwigem Erhardem]] v roce 1965]]
Pod de Gaullem se stal také premiérem (po rezignaci Michela Debré [[16. duben|16. dubna]] [[1962]]). Post premiéra zastával až do [[21. červenec|21. července]] [[1968]] a je tak dodnes nejdéle úřadujícím předsedou vlády [[Pátá republika (Francie)|''Páté francouzské republiky'']]. Jeho nominace byla značně kontroverzní, protože nebyl členem [[Assemblée nationale]] (francouzského ''Národního shromáždění'', nižší komory francouzského parlamentu). V [[říjen|říjnu]] [[1962]] byla jeho vládě vyslovena nedůvěra, [[Charles de Gaulle]] dal však rozpustit ''Národní shromáždění''. Gaullisté vyhráli legislativní volby v roce [[1962]] a Pompidou byl opět jmenován předsedou vlády. V roce [[1964]] musel čelit důlní stávce a roce [[1967]] dovedl gaullistickou stranu (''Unii demokratů pro pátou republiku'') k těsnému vítězství.
 
PompidouoviJe jemu kladena zásluha za mírové vyřešení studentských protestů v ''[[Květen 1968|Květnu 1968]]''. Jeho strategií bylo zlomit koalici studentů a zaměstnanců vyjednáváním s odbory a zaměstnavateli (při tzv. ''Grenellské konferenci''). Až do této poněkud bouřlivé doby ztělesňoval Předsedu vlády tiché a prosperující [[Francie]].
 
Přesto během ''Května 1968'' se mezi Pompidouemním a de Gaullem zvedla vlna neshod. Pompidou nechápalNechápal, že jej prezident neinformoval o svém odjezdu do [[Baden-Baden]]u [[29. květen|29. května]] [[1968]]. Jejich [[přátelství]], až do té doby velice srdečné, bylo u konce. PompidouLegislativní volby vyhrál legislativní volby v roce [[1968]] a následně rezignoval. Nicméně, z části kvůli krizi z ''Května 1968'', se objevil jako přirozený nástupce [[Charles de Gaulle|Charlese de Gaulla]]. PompidouSvou kandidaturu oznámil svou kandidaturu v lednu [[1969]]. O několik týdnů později bylo jméno jeho ženy zmíněno v tzv. ''Markovicově skandálu''. PompidouOn sám si byl jistýjist, že za tímto pokusem o pohanění stáli představitelé vnitřních gaullistických kruhů.
[[Soubor:Nixon-Pompidou.JPG|thumb|S prezidentem [[USA]] [[Richard Nixon|Richardem Nixonem]] v roce 1973 v [[Rejkjavík]]u]]
Po nezdaru [[Referendum|referenda]] z roku [[1968]] de Gaulle rezignoval a Pompidouon sám byl zvolen na jeho místo, [[Seznam prezidentů Francie|prezidentem Francouzské republiky]], kdy v druhém kole porazil Předsedu senátu a zastupujícího (interim) prezidenta Alaina Pohera. Přes svůj [[gaullismus]] byl Pompidou pragmatičtější než [[Charles de Gaulle|de Gaulle]], což se projevilo např. přijetím [[Spojené království|Velké Británii]] k [[Evropské společenství|Evropskému společenství]] v roce [[1973]].
 
Během své vlády započal průmyslový[[průmysl]]ový [[plán]] a spustil také vesmírný projekt [[Arianespace]]. Byl [[Skepticizmus|skeptický]] k programu tzv. ''Nové společnosti'' jeho prvního premiéra [[Jacques Chaban-Delmas|Jacquese Chaban-Delmase]], kterého nahradil [[Pierre Messmer|Pierrem Messmerem]], konzervativním gaullistou.
 
Když se levé křídlo opozice sjednotilo při tvorbě tzv. ''Společného programu'' před legislativními volbami v roce [[1973]], rozšířil svou prezidentskou většinu zavázáním se se [[Politický střed|středovými]] proevropskými stranami.
 
V roce [[1974]], ještě jako úřadující prezident, nečekaně zemřel na [[leukémieLeukémie|leukémii]].
 
== Externí odkazy ==