Litevské království (1251–1263): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m cat. |
kandidáti |
||
Řádek 32:
| náboženství = [[římskokatolická církev|římskokatolické]]
| měna =
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]<br/>německý [[protektorát]]
| mateřská země =
| vznik = [[1251]] - [[Mindaugas]] korunován králem<br />[[
| zánik = [[1263]] - smrt [[Mindaugas]]e<br />[[2. listopadu]] [[1918]] - Německá prohra ve válce
}}
'''Litevské království''' ([[litevština|litevsky]]: ''Lietuvos Karalystė'', [[němčina|německy]]: ''
==1251 až 1263==
Další litevský velkokníže, který dosáhl osobního uznání královské hodnosti byl '''[[Vytautas]]''', který ho získal v roce [[1429]] od císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]], ale ke korunovaci nedošlo a žádný z jeho následovníků se již králem nestal. Později se litevská velkoknížata stala v rámci [[personální unie]] králi polskými.▼
První období zahrnuje vládu prvního a jediného litevského krále (a prvního velkoknížete) '''[[Mindaugas]]e''' od jeho korunovace [[1251]] do jeho smrti v roce [[1263]], kdy byl zavražděn. [[Mindaugas]] získal roku [[1255]] potvrzení od papeže k tomu aby korunoval svého syna a nástupce [[Vaišvilkas]]e králem, ale k tomu nakonec nedošlo a po Mindaugasově smrti se Litva opět stala [[velkoknížectví]]m.
==1429==
Třetí a nejkratší období Litvy jako králvoství nastalo v roce 1918. Od začátku [[první světová válka|první světové války]] se území Litvy stalo rusko-německým bojištěm. Němci pronikli z Pruska na podzim roku [[1915]] a celou Litvu obsadili. Litva byla administrativně zařazena do skupiny Ober-Ost (Horní východ). Podle plánů německého velení se měla spolu s ostatními zeměmi tzv. Mitteleuropy stát loutkovým německým státem. Německo přišlo s několika návrhy na připojení Litvy ke svému území, například formou personální unie s Německým císařstvím resp. Pruským královstvím, ale Litevci tyto návrhy zásadně odmítali. Jako nejlepší prostředek k uhájení nově vzniklé nezávislosti se rozhodli k obnovení domácí monarchie. 4. června nabídla litevská rada trůn [[Vilém, vévoda z Urachu|Vilémovi Württemberskému, vévodovi z Urachu]]. Ve výběru hrála roli katolická víra, úspěšná vojenská kariéra a také i to, že jeho manželka byla potomkem dvou litevských velkoknížat, zvolených v [[18. století]]. Vilém nabídku přijal a [[11. července]] [[1918]] roku byl zvolen králem pod jménem '''[[Mindaugas II.]]''' Německo toto rozhodnutí neakceptovalo, a králi Mindaugasovi proto bylo znemožněno do Litvy vůbec přijet. Mindaugas se nicméně ihned začal učit litevsky a obdržel dopis od papeže Benedikta XV., který vítal jeho výběr jako krále Litvy a blahopřál mu. ▼
▲Další litevský velkokníže, který dosáhl osobního uznání královské hodnosti byl '''[[Vytautas]]''', který ho získal v roce [[1429]] od císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]], ale ke korunovaci nedošlo
==1918==
Když nicméně na sklonku roku [[1918]] bylo zřejmé, nejenže Německo prohraje válku, ale také že v kurzu se vlivem Francie a USA ocitnou republiky, snažila se Litevská rada rychle se zbavit všech svých vazeb na Německo a také na monarchistickou vládu, a tak král Mindaugas II. do Litvy nikdy nepřijel. 2. listopadu 1918 vzala litevská rada formálně zpět svou nabídku trůnu a navrhla novou provizorní ústavu, která nechala rozhodnutí mezi monarchií a republikou na ústavodárném shromáždění. Ústavodárné shromáždění však už se myšlenkou monarchie vůbec nezabývalo a rovnou přijalo novou ústavu Litvy jako republiky.▼
▲Třetí a nejkratší období Litvy jako
===Kandidáti na trůn===
Jelikož jakákoliv forma personální unie Litvy s [[Pruské království|Pruskem]] nebyla v zájmu Litevců, kteří hodlali uhájit novou nezávislost, odmítali také aby se novým panovníkem stal nejmladší syn [[Vilém II. Pruský|císaře Viléma II.]] princ [[Jáchym Pruský|Joachim]].
Kromě samotných Litevců se možná expanze protestatského [[Pruské království|Pruska]] v katolické Litvě nelíbila katolickému [[Bavorské království|Bavorsku]] a [[Saské království|Sasku]]. Sasko navc navrhovalo jako kandidáta na trůn prince [[Fridrich Kristián Saský (1893-1968)|Fridricha Kristiána]], druhorozeného syna saského krále [[Fridrich August III. Saský|Fridricha Augusta III.]], především díky historickým vazbám na polsko-litevský stát (3 z jeho předků byli litevskými velkoknížaty a polskými králi)
Nakonec [[4. června]] [[1918]] nabídla litevská rada trůn [[Vilém, vévoda z Urachu|Vilémovi Württemberskému, vévodovi z Urachu]]. Ve výběru hrála roli katolická víra, úspěšná vojenská kariéra a také i to, že jeho manželka byla potomkem dvou litevských velkoknížat, zvolených v [[18. století]] (stejně jako princ Fridrich Kristián). Vilém nabídku přijal a [[11. července]] [[1918]] roku byl zvolen králem pod jménem '''[[Mindaugas II.]]''' Německo toto rozhodnutí neakceptovalo, a králi Mindaugasovi proto bylo znemožněno do Litvy vůbec přijet. Mindaugas se nicméně ihned začal učit [[Litevština|litevsky]] a obdržel dopis od papeže [[Benedikt XV.|Benedikta XV.]], který vítal jeho výběr jako krále Litvy a blahopřál mu.
===Prohlášení republiky===
▲Když nicméně na sklonku roku [[1918]] bylo zřejmé, nejenže Německo prohraje válku, ale také že v kurzu se vlivem Francie a USA ocitnou republiky, snažila se Litevská rada rychle se zbavit všech svých vazeb na Německo a také na monarchistickou vládu, a tak král Mindaugas II. do Litvy nikdy nepřijel. [[2. listopadu]] [[1918]] vzala litevská rada formálně zpět svou nabídku trůnu a navrhla novou provizorní ústavu, která nechala rozhodnutí mezi monarchií a republikou na ústavodárném shromáždění. Ústavodárné shromáždění však už se myšlenkou monarchie vůbec nezabývalo a rovnou přijalo novou ústavu Litvy jako republiky.<ref>Litva - stručná historie států - Halina Beresnevičiūte-Nosálová, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2006, ISBN 80–7277–300–3</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
*{{Překlad|en|Kingdom of Lithuania (1918)|439801822}}
<references/>
=== Související články ===
* [[Finské království]]
| |||