Václav Štěpán (klavírista): Porovnání verzí

odkaz, kat, typo
m (+kat)
(odkaz, kat, typo)
 
==Skladatel==
Roku 1909 je poprvé veřejně uveden jako skladatel, poslední kompozici dokončil v roce 1921. Věnoval se především menším formám pro komorní obsazení; kromě klavírních skladeb jde o úpravy českých a slovenských písní, klavírní kvintet, klavírní trio, písně s doprovodem klavíru atp. Nejrozsáhlejší, nejvýznamnější a nejvíce hranou skladbou Václava Štěpána je ''Sextuor pro smyčcové nástroje''.
Hudební dílo:
* 5 písní, op. 1,
* Klavírní trio c-moll, op. 2,
* Dvanáct českých národních písní, op. 3,
* Čtyři ženské sbory s klavírem, op. 4,
* První jara, třídílný cyklus pro smyčcový kvartet a klavír, op. 5,
* Con umore, 9 miniatur pro klavír, op. 6,
* Duben i máj, 5 písní pro nižší hlas, op. 7,
* Tesklivé sny, fantazie ve formě variací pro klavír, op. 8,
* Národní písně
** a) pro mužský sbor, op. 9a,
** b) pro ženský sbor, op. 9b,
** c) pro smíšený sbor, op. 9c,
* České národní písně, op. 10,
* Sextuor pro smyčcové nástroje, op. 11,
* Pohoda života, hudební báseň pro violoncello a klavír, op. 12,
* Slovenské lidové písně, op. 13,
* Slovenské lidové písně, op. 14.
 
==Spisovatel a publicista==
Od roku 1908 publikoval hudební kritiky, články a studie, zejména v Hudební Revui, kde působil od roku 1910; po zániku Hudební Revue dále v jejích následnických Listech Hudební matice do roku 1928, poté se stalo jeho hlavním publicistickým útočištěm Tempo. Méně často psal pro Lidové Noviny, Naši Dobu, Umělecký měsíčník či Lumír, ze zahraničních listů otiskoval jeho články německý Der Auftakt a francouzské La Revue Musicale nebo Journal des Debats. V rámci své redaktorské činnosti pro Hudební Revui se významně účastnil polemik s konkurenčním listem Smetana, zejména se svým školitelem Zdeňkem Nejedlým; jejich spor vrcholil v letech 1914–16 pří o „pokrokovost“ v hudbě a o Janáčkovu Její pastorkyni. Ze Štěpánovy publicistické činnosti jsou ceněny především hudebně esteticky zaměřené studie a hlavně pak zasvěcené, pohotové a nezaujaté kritiky, ve kterých vynikl i Štěpánův talent literární.
 
Přínos Václava Štěpána pro hudební vědu spočívá ve dvou disciplínách – v hudební teorii a hlavně v hudební estetice. V prvním případě se jedná o popsání tzv. sémantické analýzy, kterou uplatňoval především při rozborech děl Josefa Suka a Vítězslava Nováka. Nejreprezentativnější Novákovské a Sukovské analýzy shromáždil do knihy Novák a Suk. Nejzásadnějším estetickým dílem Štěpánovým je jeho disertační práce Hudební symbolika a příbuzné zjevy v programní hudbě. Tuto a dalších pět statí, studií, článků a kritik uspořádal k vydání pod názvem Hudebně-estetické práce, k vydání však nedošlo. Štěpán se zaměřoval především na současnou estetickou problematiku (Estetický problém současné hudby), tedy na spor o programní a absolutní hudbu, o Janáčka, o pokrok a konservativismus, o neoklasicismus a neoformalismus atp. Estetiku též vyučoval na pražské konzervatoři, a to v letech 1919–31.
Výběr z literárního díla:
* Mírní konservativci a rozhodní pokrokovci. Situační úvodník (Hudební Revue 7, 1913, s. 1–8).
* Hudební symbolika a příbuzné zjevy v programní hudbě (Hudební Revue 7, 1913, s. 57–61, 119–124, 311–328, 446–455, 508–519).
* Její Pastorkyňa (Hudební Revue 10, 1917, s. 28–40).
* Estetický problém současné hudby (Tempo 7, 1928, s. 227–238).
* Můj poměr k romantismu (Tempo 8, 1929, s. 131–133).
* Dramatický význam Smetanovy polyfonie (Tempo 10, 1932, s. 6–11, 43–46, 91–96, 124–127, 167–168).
* ''[[Vincent D`d'Indy]]'', (Praha 1933).
* Novák a Suk (Praha 1945).
* Ottův slovník naučný nové doby (některá hesla s hudební tematikou)
 
==Klavírista==
1920–27 byl místopředsedou [[Spolek pro komorní hudbu|Spolku pro komorní hudbu]], části Československé sekce [[ISCM]], 1924 a 1925 delegátem Československé republiky v ISCM v [[Curych]]u, od roku [[1924]] člen hudebního odboru [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].
 
==Literatura Odkazy ==
{{NK ČR|jk01131264}}
=== Literatura ===
* Bartoš, Josef: Po solnohradském hudebním festivalu (Smetana 13, 1923, s. 88–93).
*Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha, 1928).
*Branberger Borecký, JanJaromír: Stručný dějepispřehled dějin československéčeské hudby (Praha, 19331928).
* Branberger, Jan: Stručný dějepis československé hudby (Praha, 1933).
* Bártová, Jindřiška: Podivnosti kritických soudů v českém hudebním časopisectví na počátku století (Opus musicum 4, 1999, s. 9–23).
* Novák, Vítězslav: O sobě a o jiných (Praha, 1970).
*Simbartlová, Petra: Václav Štěpán a jeho komorní tvorba (diplomová práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 2000).
* Simbartlová, Petra:[http://dlib.lib.cas.cz/3096/ Václav Štěpán: Ka opomíjenémujeho skladatelskémukomorní odkazutvorba významné(diplomová osobnostipráce českéFilozofické hudebnífakulty kulturyUniverzity (Hudební věda 41Karlovy, 2004Praha, č2000). 1-2, s. 185–226)]
*Vomáčka Simbartlová, BoleslavPetra: Jubilea[http://dlib.lib.cas.cz/3096/ Václav Štěpán: K opomíjenému skladatelskému odkazu významné osobnosti české hudební kultury (Hudební Rozhledyvěda 741, 19542004, č. 1-2, s. 801–802185–226).]
* Vomáčka, Boleslav: VzpomínámeJubilea. VáclavaVáclav ŠtěpánaŠtěpán (Hudební Rozhledy 127, 19591954, s. 932801–802).
* Vomáčka, Boleslav: Vzpomínáme Václava Štěpána (Hudební Rozhledy 12, 1959, s. 932).
 
 
=== Externí odkazy ===
* {{ČHSOI|1003342}}
 
{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Štěpán,Václav}}
[[Kategorie:Klasičtí klavíristé]]
[[Kategorie:Čeští hudební pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Členové Umělecké besedy]]
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]]