Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 7 lety
rozšířeno, kariéra
| do = [[1919]]
| datum_narození = [[18. srpen|18. srpna]] [[1863]]
| místo_narození = [[Červený Kostelec]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí = ???
|místo_úmrtí = [[1953]]
| strana = [[Česká strana lidová|realistická str.]]<br />[[Česká strana pokroková|pokroková str.]]<br />[[Československá strana pokroková|Čs. pokroková str.]]
| manžel/ka =
| děti = [[Vladimír Vochoč]]<br />[[Václav Vochoč]]
| alma_mater =
| podpis =
}}
'''Otakar Vochoč''', též '''Otokar Vochoč''' ([[18. srpen|18. srpna]] [[1863]], [[Červený Kostelec]] - ???[[1953]]) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Revoluční národní shromáždění|Revolučního národního shromáždění Republiky československé]] za [[Československá strana pokroková|Československou stranu pokrokovou]].
 
== Biografie ==
Absolvoval reálku v [[Pardubice|Pardubicích]]. Politické a společenské názory mu pomáhal utvářet rodinný přítel, spisovatel [[Antal Stašek]]. Od roku [[1882]] se zaučoval jako aspirant ve [[Stará Paka|Staré Pace]]. Složil telegrafní a dopravní zkoušku a nastoupil k železnici do [[Železný Brod|Železného Brodu]]. Ve službě se opakovaně stal aktérem národnostních sporů, například ohledně odesílání drážních telegramů v češtině. Ve sporu s německojazyčným [[židé|židovským]] kolegou se dopustil [[antisemitismus|antisemitského]] výroku, za což s ním bylo vedeno řízení na ředitelství drah. V roce [[1889]] byl pro nedbalost při službě přeložen do [[Třebechovice pod Orebem|Třebechovic pod Orebem]]. Později působil na stanicích [[Lysá nad Labem]], [[Litice nad Orlicí]], [[Mšeno]], [[Libštát]], [[Letohrad|Kyšperk]] a [[Jičín]]. Publikoval v denním tisku články ohledně národnostních poměrů na drahách. Získal kontakty na list [[Čas (časopis)|Čas]] a oslovila ho myšlenka, aby se Češi místo národnostního boje soustředili na sebezdokonalování.<ref name="Vochoč">{{Citace elektronické monografie
Počátkem 20. století se, tehdy jako železniční úředník, angažoval v hnutí pokrokářů blízkém [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáši Masarykovi]], které se roku [[1900]] ustavilo jako [[Česká strana lidová]] (neboli ''Realistická strana''). Patřil mezi Masarykovy stoupence při dojednávání vzniku [[Česká strana pokroková|České strany pokrokové]] v roce [[1905]], která se roce [[1912]] po revizi programu zformovala jako [[Československá strana pokroková]].<ref>{{Citace monografie
| vydavatel = sezimovo-usti.cz
| titul = Hájek, Adam: JUDr. Vladimír Vochoč Československý konzul v Marseille 1938 - 1941
| url = http://www.sezimovo-usti.cz/_kultura/ebenes/2009_hajek.pdf
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref>
 
PočátkemOd 20konce 19. století se, tehdy jako železniční úředník v Jičíně, angažoval v hnutí pokrokářů blízkém [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáši Masarykovi]], které se roku [[1900]] ustavilo jako [[Česká strana lidová]] (neboli ''Realistická strana''). Patřil mezi Masarykovy stoupence při dojednávání vzniku [[Česká strana pokroková|České strany pokrokové]] v roce [[1905]], která se roce [[1912]] po revizi programu zformovala jako [[Československá strana pokroková]]. Roku [[1909]] začal v Jičíně vydávat ''Pokrokové listy''. Roku [[1911]] za pokrokáře neúspěšně kandidoval do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Politicky se vymezoval proti [[mladočeši|mladočeským]] politickým elitám.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1861-1938
| vydavatel = Doplněk
| strany = 381
| jazyk = česky
}}</ref> Za [[první světová válka|první světové války]] byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu [[1914]] při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil [[Karel Kramář]] a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí [[Volná myšlenka]]. Propuštěn byl v roce [[1917]]. Podílel se na převratu v říjnu [[1918]] v Jičíně.<ref name="Vochoč"/>
}}</ref>
 
 
V letech [[1918]]-[[1919]] zasedal za pokrokáře v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-11-23}}</ref>
 
Jeho syn [[Vladimír Vochoč]] ([[1894]]-[[1985]]) byl československým konzulem v [[Marseille]] v letech [[1938]]-[[1941]]. Druhý syn [[Václav Vochoč]] ([[1895]]-[[1970]]) byl legionářem, pracoval v [[ČKD]] a vynikl jako konstruktér eletrických přístrojů.<ref name="Vochoč"/>
 
== Odkazy ==
{{DEFAULTSORT:Vochoč, Otakar}}
[[Kategorie:Narození 1863]]
[[Kategorie:OsobyÚmrtí s nejistým datem úmrtí1953]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]]