Seneca: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (robot přidal: simple:Seneca the Younger
Řádek 7:
Narodil se v Hispánské Kordubě. V mládí přišel do Říma a za otcova dohledu získal rétorické a filosofické vzdělání. Stejně jako jeho bratři byl deklamátor (přednašeč, recitátor) a propagátor delimací, které postupně prostoupily celou [[římská literatura|římskou literaturou]]. Hlásal nauku stoickou, která učila, že nejvyšší dobro je ctnost, a že se člověk má odpoutat ode všech vnějších malicherností a žít v úplném duševním klidu, z něhož se pravý filozof nedá ničím vyrušit.
 
Poměrně brzy začal vystupovat na veřejnosti a ve státních službách. Za vlády [[Caligula|Caliguly]] se stal [[senátor]]em, ale za vlády [[císař]]e [[Claudius|Claudia]] byl v r. [[41]] vyobcován na [[Korsika|Korsiku]], což se stalo pravděpodobně pod vlivem Claudiovy ženy [[Messalina|Messaliny]]. Byl obžalován z cizoložství s Claudiovou sestrou, Julií Livillí. Zpět do [[Řím]]a byl povolán až po osmi letech (roku [[49]]) na žádost [[Agrippina mladší|Agrippiny]], aby se stal vychovatelem jejího syna [[Nero]]na. Když začal Nero v roce [[54]] vládnout, bylo mu 17 let. V této době za něj vládl hlavně Seneca společně s prefektem praetoriánů Afraniem Burrem. Roku [[57]] byl jmenován [[Římský konzul|konsulem]] a nějakou dobu se výrazně podílel na správě říše. Později se stával císaři nepohodlným, roku [[62]] zemřel jeho přítel Burrus (náčelník praetoriánů) a jeho moc začala upadat.
 
Seneca se postupně začal vyhýbat všem úřadům, přesto byl v roce [[65]] obviněn z účasti na [[Pisonovo spiknutí|Pisonově spiknutí]], jeho reálná účast v něm se zdá být nepravděpodobná. Poté byl donucen k sebevraždě, podřízl si žíly. Jeho smrt bývá někdy spojována s bojem za [[republika|republiku]] atp., což je nepravdivé, protože Seneca byl zastáncem císařství.