Gabro: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 10 lety
m
r2.6.3) (robot přidal: simple:Gabbro; kosmetické úpravy
m (r2.6.4) (robot změnil: kk:Габбро)
m (r2.6.3) (robot přidal: simple:Gabbro; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Gabro.jpg|thumb|right|200px|Hornina Gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem]]
[[ImageSoubor:GabbroRockCreek1.jpg|200px|thumb|Gabro]]
'''Gabro''' je zásaditá hornina z rodiny [[magmatická hornina|magmatických hornin]], hlubinný ekvivalent [[čedič]]e.
 
Jméno pochází z italského slova s významem ''hladký'' nebo ''holý''. Tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v [[petrografie|petrografii]] [[Christian Leopold von Buch|von Buch]] v roce [[1810]].
 
Klasifikuje se jako hlubinný (intruzivní) [[magma]]tit, což je [[hornina]] vytvořená společně s projevy [[vulkanismus|vulkanismu]]. Řadí se k horninám bez [[křemen|křemene]]e nebo s jeho podružným množstvím. Ze [[živec|živců]] je zastoupena pouze skupina [[plagioklas]]u, a to buď [[labradorit]], [[bytownit]] či [[anortit]]. Pokud obsahuje i K-živec, označuje se jako [[syenogabro]], popř. jako gabro s [[nefelín]]em (jsou-li přítomny [[foidy]]) či křemenné gabro (při podstatném množství křemene, tj. více než 10  %, maximálně však 50  %). Tmavé [[minerál]]y mohou být zastoupeny [[pyroxen]]y (převažují monoklinické nad ortopyroxeny), [[amfibol]]em, [[olivín]]em, někdy [[biotit]]em. Hojně jsou v gabrech zastoupeny rudy Fe ([[magnetit]], [[pyrhotin]]), Cr ([[chromit]]), Ti ([[titanomagnetit]], [[ilmenit]]), z akcesorických minerálů bývá zastoupen [[spinel]], [[apatit]], [[Granát (minerál)|granát]], [[titanit]], [[rutil]], [[ortit]], vzácně [[zirkon]]. Nejedná se o jedinou horninu, ale o skupinu hornin, jak plyne z rozdělení.
 
== Rozdělení ==
 
== Vlastnosti ==
Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří [[vyrostlice]] pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. [[Struktura (geologie)|Struktura]] je gabrově zrnitá, někdy ofitická, [[textura (geologie)|textura]] masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným [[přeměna|přeměnám]] ([[uralitizace]], [[saussuritizace]]). Gabra tvoří samostatná [[těleso|tělesa]], podílejí se na ultrabazických [[intruze|intruzích]], jsou součástí [[ofiolit]]ových komplexů a hojné zastoupení mají v [[středooceánický hřbet|středooceánických hřbetech]].
 
== Chemické složení ==
== Výskyt ==
=== Česká republika ===
Amfibolická gabro najdeme především ve [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů [[salit]], vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v [[ranský|ranském a]]a [[brněnský masív|brněnském masívu]]. Z ranského a [[kdyňský masív|kdyňského masívu]] jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu).
=== Zahraničí ===
Hlavní výskyt je v [[Norsko|Norsku]], [[Rusko|Rusku]] a [[Kanada|Kanadě]]. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z [[prekambrium|prekambrických]] masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².
[[ru:Габбро]]
[[sh:Gabro]]
[[simple:Gabbro]]
[[sk:Gabro]]
[[sl:Gabro]]
229 795

editací