Púchovská kultura: Porovnání verzí

Výsledky výzkumů především na Slovensku naznačují, že velmi důležitým, ba stěžejním faktorem púchovské ekonomiky bylo [[železářství]] a dálkový [[obchod]] (předpokládá se, že jedna z větví tzv. [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]] vedla právě přes území osídlené púchovskou kuturou). Púchovská kultura byla silně latenizována, tj. její nositelé přejímali ve velké míře projevy keltské – či lépe řečeno laténské – kultury a nechávali se jí silně ovlivnit, což lze pozorovat především na zbraních, nástrojích a špercích. Je možno uvažovat i o tom, že etnicky je lze alespoň částečně spojovat s keltským kmenem [[Kotinové|Kotinů]]. Nejvýznamnější púchovskou lokalitou na [[Morava|Moravě]] je [[hradiště|hradisko]] [[Požaha]] na katastru obce [[Jičina]] u Nového Jičína, typická malá výšinná opevněná sídliště – hradiska pak tvoří pás na okraji hornaté hraniční oblasti [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskyd]] a [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]] a na jihu sahají až do [[Vlára (řeka)|Povláří]]. Úloha púchovské kultury v procesu zániku keltského osídlení Moravy není zcela jasná, ovšem zatímco doklady o přítomnosti Keltů zde mizí zhruba kolem roku [[50 př. n. l.]] (tj. koncem stupně LT D1), její výskyt na Moravě pokračuje v období stupně LT D2 až ke zlomu letopočtu.