Kodžiki: Porovnání verzí

Přidáno 1 456 bajtů ,  před 8 lety
{{Pracuje se}}
({{Pracuje se}})
({{Pracuje se}})
{{Pracuje se}}
[[Soubor:Kojiki Shinpukuji.jpg|thumb|right|''Kodžiki'', nejstarší dochovaný rukopis z let [[1371]]-[[1372]]]]
[[Soubor:Ono-Yasumaro.jpg|thumb|right|Ö no Jasurmaro, portrét od Kikučiho Josaiho (1781-1878)]]
'''''Kodžiki''''' (古事記, doslova ''Zápisky o starých věcech'') je nejstarší [[Japonsko|japonská]] dochovaní [[kronika]] a jedna z nejvýznamnějších japonských literárních památek.<ref name="japan">Vlasta Winkelhöferová: ''Slovník japonské literatury'', Libri, Praha 2008, str. 172-173</ref> Byla dokočena roku [[712]] a ačkoliv má charakter spíše díla literárního, je společně s kronikou [[Nihonšoki]] z roku [[720]] nejdůležitějším pramenem pro poznání nejstarších japonských dějin.<ref name="japan"/>
 
== Obsah kroniky ==
Obsahem kroniky je doba mytických bohů, legendární období vlády prvních [[Seznam japonských císařů|japonských císařů]] a další události až do vlády již historicky doložené první císařovny [[Suiko]] ([[593]]–[[628]]). Díky tomu se kronika stala jedním z nejvýznamnějších textů původního japonského náboženství [[šintoismus|šintoismu]]. Je také obrovským zdrojem poznání mravů staré japonské společnosti, jejích lidových zvyků, pověstí a písní a má také velký význam pro poznání nejstarší podoby japonštiny.<ref name="japan"/> Na rozdíl od mladších kronik v ní však nejsou vůbec žádné zmínky o vztazích k sousedním zemím.<ref name="slovnik">''Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 2.'', Odeon, Praha 1967, str. 45</ref>
 
Kronika se dělí na tří části:
* ''Věk bohů'' (Kamicumaki) obsahuje mýty o vzniku nebes a země a o zrození a činech [[šintoismus|šintoistických]] bohů.
 
 
 
Kronika se dělí na tří části:<ref name="japan"/>
* ''Kamicumaki'' (Věk bohů) obsahuje mýty o vzniku nebes a země a o zrození a činech [[šintoismus|šintoistických]] bohů, zejména o bohyni slunce [[Amaterasu]] a o sestoupení jejího vnuka [[Ningi]]ho z nebes na horu [[Takačiho]] na ostrově [[Kjúšú]], odkud vládl japonským ostrovům.
* ''Nakacumaki'' vypráví o vládě prvních legendárních císařů, líčí vítězné tažení prvního [[Seznam japonských císařů|japonského císaře]] syna nebes [[Džimmu]]a (byl potomkem vnuka bohyně Amaterasu Ningiho) na ostrov [[Honšú]] a časově zabírá úsek od poloviny [[7. století př. n. l.]] do roku [[310]], tj. do konce vlády císaře [[Ódžin]]a.
* ''Šimocumaki'' zachycuje události od vlády císaře [[Nintoku]]a až do vlády první císařovny [[Suiko]] ([[593]]–[[628]]). Tato část již postrádá narativní (vyprávěcí) charakter a obsahuje zejména záznamy o císařském rodě, především o nástupech jednotlivých císařů a císařoven na trůn. Tyto záznamy jsou však proloženy nejstaršími známými japonskými básněmi, zvanými ''kajó'' (písně), kterých je celkem 113.<ref name="slovnik"/>
== Dosažitelné překlady ==
* ''Kodžiki: japonské mýty'', [[Tatran]], [[Bratislava]] [[1979]], do [Slovenština|slovenštiny]] přeložil [[Viktor Krupa]],
* ''Kodžiki: japonské mýty'', [[CAD Press]], [[Bratislava]] [[2007]], [Slovenština|slovenský]] překlad [[Viktor Krupa|Viktora Krupy]] do češtiny převedl F. R. Hrabal
== Reference ==
<references />