Kognitivní psychologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m interwiki |
m upraveno pořadí odstavců pro přehlednost |
||
Řádek 1:
Předmětem zájmu '''kognitivní psychologie''' je vytváření tzv. ''vnitřních obrazů'' (modelů) vnějšího světa, ve kterém žijeme.
Už u [[E. C. Tolman]]a ([[1886]] – [[1959]]), představitele [[Neobehaviorismus|neobehaviorismu]], se můžeme setkat s pojmem [[kognitivní mapy]], tedy potřeba organismu za každých okolností získávat z okolí informace, které později využije k rychlejšímu zorientování se v prostředí, a to do jakési zásoby absolutně nezávisle na aktuálních potravních či sexuálních potřebách.▼
▲Kognitivní psychologie navazuje na [[gestaltismus]], který obohacuje o řadu dalších podnětů. Už u [[E. C. Tolman]]a ([[1886]] – [[1959]]), představitele [[Neobehaviorismus|neobehaviorismu]], se můžeme setkat s pojmem [[kognitivní mapy]], tedy potřeba organismu za každých okolností získávat z okolí informace, které později využije k rychlejšímu zorientování se v prostředí, a to do jakési zásoby absolutně nezávisle na aktuálních potravních či sexuálních potřebách.
▲Předmětem zájmu kognitivní psychologie je vytváření tzv. vnitřních obrazů (modelů) vnějšího světa, ve kterém žijeme. Neboli vnitřního obrazu chování, tj. situací, událostí, psychických procesů, myšlení člověka a problémů, s nimiž se setkáváme za účelem lepší orientace a možnosti učinit smysluplné rozhodnutí s předstihem. Takto vytvořený ''obraz světa'' je důležitým činitelem ve vnitřním řízení aktivit našeho organismu. Je nejen zodpovědný za to, jak jsme schopni reagovat, ale také například zdrojem naší celkové stability či nestability.
Představitelem je například Američan [[G. A. Kelly]] ([[1905]] – [[1966]]).
| |||