Verze z 14. 11. 2011, 18:44 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: lt:Fiodoras III ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 11. 2011, 23:09 editovat zrušit editaci Varan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 092 editací m typo, odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 10: Jeho krátká vláda byla ve znamení důležitých událostí a reforem. V roce [[1678]] bylo provedeno všeobecné [[sčítání lidu]]; v roce [[1679]] zavedeno uvalení přímých daní jednotlivým uživatelům půdy (které zvýšilo útlak poddaných). Ve vojenských záležitostech podnikl Fjodor několik kroků k modernizaci: v roce [[1682]] bylo zrušeno armádu paralyzující ''местничество (mestničestvo)'' (systém obsazování vyšších státních funkcí a úřadů podle urozenosti kandidátů nebo funkcí držených jejich předky); tím byl položen konec nebezpečnému zvyku bojarů a dvořanů brát v potaz zásluhy předků při obsazování funkcí a míst. Pro uchování památky předků byly zavedeny ''rodoslovné knihy''. Nového rozmachu doznaly ''pluky "иноземного строя (inozemnogo stroja)"'' (vojenské oddíly zformované z cizinců, [[kozáci\|kozáků]] aj.). Zrušeny byly některé nejdrastičtější tresty, zvětšeny kompetence knížat při současném zmenšení počtů úřadů. Fjodor chtěl urovnat vztahy s Polskem, a proto prodloužil v roce 1678 ''Andruszovskou smlouvu'' a deklaroval přátní uzavřít mír. Neubránil se však ~~války~~válce s Tureckem, když hejtman ''Doroszenko'', vazalsky připoután k [[Osmanská říše\|Osmanské říši]], se pokusil podřídit si celou levobřežní Ukrajinu. Tato rusko-turecká válka proběhla v letech [[1676]]-[[1681]], Rusko v ní válčilo na [[Ukrajina\|ukrajinském]] území s [[Osmanská říše\|Osmanskou říší]] spojené s [[Krymský chanát\|Krymským chanátem]]. Válka skončila v roce 1681 uznáním práv Ruska na území zadněperské Ukrajiny a zákazem osídlování tzv. [[Divoká pole\|Divokých polí]] (starý polský název pro [[Záporoží]]) na jihu Ukrajiny. Podle carova nařízení bylo otevřeno ''Zaikonospasskoje učilišče'' - akademie věd při Zaikonospasském klášteře, kde schopní učenci, přednášeli vše, co výslovně nezakazovala [[pravoslaví\|ortodoxní církev~~, přednášeli schopní učenci~~]]. Pokračovaly represe proti staromilcům, jmenovitě byl s nejbližšími stoupenci upálen [[pop (kněz)\|protopop]] ''[[protopop Avvakum\|Avvakum]]'', ~~který~~předpověděvší před smrtí ~~předpověděvší~~ brzkou carovu smrt. == Manželství == 28. června 1680 se Fjodor oženil s polskou dvořankou ''Agafjou Semjonovnou Grušeckou''. Pod vlivem této první carovy ženy se výrazně změnil styl života carského dvora: na moskevském dvoře se začaly holit vousy a nosit "německé šaty", tj. západoevropská móda. Za panování Fjodora byla jazykem carského dvora [[polština]]. Carevna Agafja zemřela v létě roku [[1681]] při porodu jejich prvního dítěte - careviče [[Ilja\|Ilji]]; chlapeček záhy zemřel rovněž. Nedlouho po Agafjině smrti (v říjnu 1681) uzavřel car druhý sňatek s ''Marfou Matvejevnou Apraksinovou'', sestrou budoucího stoupence Petra Velikého admirála Apraksina.

Fjodor III. Alexejevič: Porovnání verzí