Veje: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
RedBot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot změnil: ro:Veius
m typo
Řádek 2:
'''Véje''' (''[[latina|latinsky]]:'' '''Veii''') byly ve [[starověk]]u považovány za nejbohatší město z [[Etruská civilizace|etruské]] ligy. Leží v [[Itálie|Itálii]], cca 16 [[Kilometr|km]] severovýchodně od [[Řím]]a na řece [[Cremera|Cremeře]]<ref name="G. Löwe, H.A. Stoll - ABC Antika">{{Citace monografie | příjmení = Löwe | jméno = Gerhard | příjmení2 = Stoll | jméno2 = Heinrich Alexander | titul = ABC: antika | redaktoři = Petra Vítová, Věra Šalamounová, Oldřich Umlauf | překladatelé = Dalibor Plichta | další = Revize a doplnění českého vydání Václav Marek | vydání = 1. | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1973 | počet stran = 312 | přílohy = ? | edice = Pyramida | subedice = Encyklopedie | strany = 267}}</ref>, přítoku [[Tibera|Tibery]]. Bylo zničeno [[Starověký Řím|Římem]] na počátku [[4. století př. n. l.]].
 
Město leželo na jižní hranici [[Etrurie]]. Největší rozkvět města, jehož hospodářství bylo postaveno na obchodu a zemědelstvízemědělství, spadá do [[7. století př. n. l.|7.]] až [[6. století př. n. l.]]<ref name="G. Löwe, H.A. Stoll - ABC Antika" />. Díky své blízkosti měly Véje velký kulturní vliv na Řím, což dokládají pozůstatky chrámu na [[Kapitol]]u z doby etruské nadvlády. Jako [[Etruská civilizace|etruský]] post nejbližší [[Starověký Řím|starověkému Římu]] se střídavě nacházelo v konfliktu se svým sousedem.
 
Vzrůst římské moci zablokoval spojení města s námořním obchodem a současně připravoval Véje o zemědělskou půdu. Již v první polovině [[5. století př. n. l.]] začalo mezi Véjemi a Římem docházet k ostrým střetům. Pololegendární charakter má římská pověst o výpravě 300 příslušníků rodu [[Fabiové|Fabiů]] proti Véjím, která skončila naprostým nezdarem a smrtí pro všechny členy výpravy.<ref name="Burian, Mouchová - Záhadní Etruskové">{{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Burian (historik) | příjmení2 = Mouchová | jméno2 = Bohumila | titul = Záhadní Etruskové | redaktoři = Ladislav Smoljak, Bedřich Skála | vydání = druhé | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1974 | počet stran = 276 | přílohy = 64 strany černé, 16 stran barevné | edice = Kolumbus | svazek edice = 30 | strany = 73,75,76,146}}</ref> Postupně se však síly začaly vyrovnávat. K dalšímu střetu došlo v druhé polovině [[5. století př. n. l.]] ([[438 př. n. l.|438]]<ref name="Burian, Mouchová - Záhadní Etruskové" />). Véje se tehdy spojily s [[Latinové|latinským]] městem [[Fideny]]. Boje provázely krutosti na obou stranách. Přes dílčí úspěchy Véjí a jejich spojence bylo město Fideny zničeno a Řím zvítězil. Válka skončila roku [[426 př. n. l.|426]]<ref name="Burian, Mouchová - Záhadní Etruskové" /> mírovou smlouvou na 20 let. Véje však zůstaly oslabeny. Roku [[406 př. n. l.]]<ref name="Burian, Mouchová - Záhadní Etruskové" /> vypukl konflikt znovu. Římské vojsko oblehlo Véje, které po desetiletém obklíčení padlo roku [[396 př. n. l.]]<ref name="G. Löwe, H.A. Stoll - ABC Antika" />. Pro Řím to bylo významné vítězství, a proto se zachovalo množství pověstí o tomto boji. Vyzdvihován byl římský velitel [[Camillus]], který ukončil obléhání podkopáním tunelu pod hradbami města.<ref name="G. Löwe, H.A. Stoll - ABC Antika" />.