58 263
editací
m (Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)) |
m (typo) |
||
</ref>
Zákon o konvertibilitě sice momentálně stabilizoval argentinskou inflaci, zlevnil dovozy a snížil např. kreditní úrokové sazby, avšak nevyřešil otázku vysokého zahraničního zadlužení země a znamenal postupné ztráty pro argentinskou průmyslovou výrobu díky zdražování argentinského vývozu. Tyto ztráty se mimo jiné promítly na růstu nezaměstnanosti. Menemova vláda se v této situaci orientovala na neoliberální politiky [[privatizace]] a deregulace argentinského hospodářství a stimulací zahraniční investic. Přistoupila například k privatizaci argentinských telekomunikací, železnic, vodohospodářství, bankovního sektoru a dalších veřejných služeb. Makroekonomicky byla tato strategie relativně úspěšná a argentinský HDP mezi roky 1991 až 1997 rostl průměrně kolem 6%. Nicméně Menemova vláda pokračovala v politice zahraničních půjček především od Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a vláda měla vysoké státní výdaje. Dluh Argentiny dosáhl v roce 1998 144.1 miliard dolarů, respektive 50% HNP. Například podle Anne Kruger z MMF právě kombinace slabé fiskální politiky státu, vysokého dluhu a fixace na dolar stála za argentinskou recesí.<ref>[http://www.econ.umn.edu/~fpiguill/Presentaciones%20primer%20mini/anne%20krueger.pdf A.Kruger: Crisis Prevention and Resolution: Lessons from Argentina]anglicky, 09.03.2010.</ref> Hodnocení celkové performance argentinského hospodářství bylo k roku 1998 nicméně pozitivní. Například podle zprávy Organizace světového obchodu z roku 1998 "''ekonomické
K externím příčinám krize patřila série finančních krizí na světovém trhu v roce 1997 a 1998.<ref> [http://www.hks.harvard.edu/cid/archive/hiid/papers/aea122.pdf Radelet, S.-Sachs, J.: What We have Learned, so far,from the Asian Crisis],anglicky, 09.03.2010</ref> Asijská finanční krize v roce 1997 a ruská finanční krize v roce 1998 destabilizovaly světové hospodářství a ovlivnily hospodářskou situaci v [[Brazílie|Brazílii]] a Argentině. Argentinskou situaci bezprostředně ovlivnily dvě události: [[devalvace]] brazilské měny v roce 1999 (což zdražilo argentinský export) a současně [[revalvace]] amerického dolarů, což opět zdražovalo argentinský export a snižovalo konkurenceschopnost argentinského zboží. Země se tak propadla do [[recese]], která trvala celkem tři roky a vyvrcholila ekonomickým kolapsem v roce 2001.
[[Soubor:Cacerolazo Argentina 2001-2002.jpg|thumb|right|Protesty proti zmražení bankovních úspor v ulicích Buenos Aires známé pod pojmem ''cacerolazo''.]]
==Kolaps hospodářství a politická krize v roce 2001 a 2002==
Nestabilní situace argentinského hospodářství, vysoký zahraniční dluh a vysoké úroky, odchod zahraničních investic ze země, vysoká nezaměstnanost a minusový růst HDP Argentiny měl za důsledek ztrátu důvěry v bankovní systém a bezpečnost úspor mezi
Na začátku roku 2002 se Argentina ocitla na pokraji ekonomického kolapsu nevídaných rozměrů. Například argentinský [[HDP]] na osobu klesl v roce 2002 na 2720 dolarů (v roce 1999 činil 7776 dolarů).<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=eco_gdp_percap-economy-gdp-per-capita&country=ar-argentina NationMaster: GDP per capita: Argentina (historical data)],anglicky, 09-03.2010.</ref> Reálný růst HDP byl v roce 2002 v hluboké deflaci -10,4%.<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=eco_gdp_rea_gro_rat-economy-gdp-real-growth-rate&country=ar-argentina GDP:Real Growth Rate: Argentina(historical data)], anglicky, 09.03.2010.</ref> Nezaměstanost činila kolem 17% v roce 2003.<ref>[http://www.nationmaster.com/time.php?stat=lab_une_rat-labor-unemployment-rate&country=ar-argentina NationMaster: Unemployment Rate: Argentina (historical data)], anglicky, 09.03.2010.</ref> V této situaci Duhaldeho vláda konečně přistoupila k [[devalvaci]] argentinského pesa s provizorním kurzem 1,4 pesa za americký dolar. Zároveň vláda nařídila tzv. pesifikaci (''pesificacion''), v rámci které došlo k nucené proměně zmražených úspor argentinských občanů z dolarů na argentinská pesa podle kurzu 1,4 pesa za dolar.Peso nakonec devalvovalo na 80% díky akumulované inflaci způsobené
[[Soubor:Monthly inflation in Argentina, 2002.png|thumb|right|Vývoj argentinské [[inflace]] podle měsíců roku 2002.]]
==Ekonomická obnova Argentiny==
Nová vláda středolevého perónisty [[Néstor Kirchner|Néstora Kirchnera]] z Justicialistické strany pokračovala po volbách v květnu 2003 v Duhaldeho ekonomickém kurzu. Kirchner si ve své
==Reference==
|