Elektrická dráha na Letné v Praze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Rozchod 1435 mm za použití HotCat |
m →Příprava a výstavba prvního úseku: link haas |
||
Řádek 31:
Inspirací Křižíkovi byla ukázková jednoduchá elektrická dráha firmy [[Siemens AG|Siemens]] & [[Halske]], která byla k vidění na průmyslové výstavbě v Berlíně roku [[1879]].<ref name=referat /> Původně měl Křižík záměr stavět trať ke [[Královská obora|Královské oboře]] ve směru od holešovického přístavu a [[Ostrov Štvanice|ostrova Štvanice]], ale nakonec své plány přizpůsobil plánům stavby městské lanovky a navázal na ni.<ref name=referat />
Nejstarším dochovaným dokumentem o dráze je Křižíkova žádost Radě královského města Prahy z 6. března 1890 o udělení zásadního souhlasu ke stavbě. Souhlas se stavbou rada města udělila 20. března 1890.<ref name=referat>Jakub Kolář: [http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2120 110 let pražských elektrických drah], maturita.cz, 14. 11. 2001</ref> 12. června 1890 ministerstvo obchodu jako tehdejší nejvyšší drážní orgán povolilo předběžné technické práce. Projektovou dokumentaci vyhotovila do června 1890 Technická kancelář Reiter a Štěpán. Rozpočet stavby byl 61 671 zlatých. 5. listopadu 1890 se konala pod vedením smíchovského hejtmana politická pochůzka (místní šetření) a staniční komise.<ref name=referat /> Proti projektu vystoupil generální ředitel provozovatele koňky, soukromého dopravního podniku [[Pražská tramway]], [[Viktor Haas (podnikatel)|Viktor Haas]], který podle koncese a smlouvy s městem měl výlučné právo stavět v Praze pouliční dráhy, avšak komise jeho námitky neuznala.<ref name=referat /> 11. května 1891 byla udělena císařská koncese ke stavbě a provozování dráhy.<ref name=referat />
Smlouva mezi Křižíkovou společností a městem Prahou byla uzavřena 12. května 1891. Obsahovala ujednání o maximálním jízdném (8 krejcarů), o možnosti společných jízdenek s lanovkou, zákaz dráhu dále pronajímat bez souhlasu obce a desetileté přednostní právo na výstavbu navazujících tratí západním směrem.<ref name=referat />
Řádek 37:
20. května 1891 udělilo c. k. místodržitelství [[stavební povolení]].<ref name=referat /> 4. července 1891 František Křižík, že stavba dráhy i související silnice je dokončena.<ref name=referat />
[[Holešovice]] včetně [[Letná|Letné]] byly k Praze připojeny roku 1884, tedy 7 let před zprovozněním dráhy, zatímco [[Bubeneč]] tou dobou ještě nebyla součástí Prahy a městem se stala až roku 1904, brzy po zrušení dráhy.
=== Provoz po dobu výstavy ===
| |||