Filip II. August: Porovnání verzí

Odebráno 18 bajtů ,  před 8 lety
m
m (→‎Vláda: stylistika)
 
== Třetí křížová výprava a vztah k Anglii ==
Roku [[1190]] i přes jisté neshody stanovilustanovil čerstvě ovdovělý Filip svou matku a strýce Viléma, remešského arcibiskupa, jakodo předsedajícíčela regentské raděrady po dobu své nepřítomnosti v zemi a společně s novým anglickým králem [[Richard Lví srdce|Richardem]] se zúčastnil [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]].
 
{{Citát|Vzal na sebe znamení svatého kříže, kterým byl náš pán ověšen a které mu bylo přišito na ramena, aby vysvobodil hrob a aby vytrpěl utrpení i námahu pro lásku našeho Pána. Vydal se s velkým vojskem do zámoří proti nepřátelům kříže a věrně a oddaně se snažil, až bylo město Akkon dobyto.|''Kroniky ze Saint-Denis''<ref name="duby154">{{Citace monografie | příjmení = Duby | jméno = Georges | titul = Neděle u Bouvines 27. července 1214 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 221 | isbn = 80-7203-164-3 | poznámka = Dále jen ''Neděle u Bouvines'' | strany = 154}}</ref>}}
[[Soubor:Philippe Auguste et Richard IIIe croisade.jpg|thumb|upright|Filip August a Richard Lví srdce]]
[[4. července]] [[1190]], přesně tři roky po bitvě u&nbsp;Hattínu, vyrazili oba králové z [[Vézelay]] směrem na [[Lyon]]<ref name="bridge154">{{Citace monografie | příjmení = Bridge | jméno = Antony | titul = Křížové výpravy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 228 | isbn = 80-200-0512-9 | poznámka = Dále jen ''Křížové výpravy'' | strany = 154}}</ref> a poté přes Sicílii do Svaté země. Během výpravy se spory mezi impulzivním Richardem a klidným Filipem vyhrotily. Richard se zaplétal do mezinárodní politiky, čímž průběh tažení značně zpomaloval a to Filip nehodlal tolerovat. Během obléhání Akkonu vážně onemocněl a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do [[Evropa|Evropy]]. Při návratu do vlasti si ještě vypíchl oko.<ref name="duby29">''Neděle u Bouvines'', s. 29</ref>
 
Richard Lví srdce se při svém návratu do Anglie dostal do [[Německo|německého]] zajetí. Filip situace využil a spojil se s [[Jan Bezzemek|Janem Bezzemkem]], který se snažil Anglii ovládnout a získat tak výhody v podobě diplomatických ústupků i územních zisků.
 
Když se Jan stal po Richardově smrti anglickým králem, Filip zahájil ještě silnější tlak a postupně oslaboval moc Anglie nejen na kontinentu, ale podněcoval i vnitřní konflikty, které nadále oslabovaly Janovu moc. Roku [[1204]] získal [[Normandie|Normandii]] a roku [[1206]] už mu patřila většina anglického území v severní Francii. Tuto svou snahu završil roku [[1214]]v [[bitva u Bouvines|bitvě u Bouvines]].
49

editací