Po jeho smrti se staly jeho dvě opery zdrojem tvrdých debat v hudebním tisku, obzvláště mezi Vladimírem Stasovem a jeho někdejším přítelem Alexandrem Serovem.
[[Soubor:Glinka Monument.jpg|left|thumb|Glinkova socha v [[Petrohrad]]ě.]]
V Rusku se několik jeho orchestrálních děl stalo docelajak populárníchoblíbenou vsoučástí koncertechkoncertních aprogramů tak předmětem nahrávkáchnahrávek. Včetně jeho známých předeher k operám (zvláště brilantně aktivní [[předehra]] k opeře ''Ruslan a Ludmila'') se staly populárními i jeho orchestrální práce zahrnující především symfonickou báseň ''Karaminskaja'' ([[1848]]) založenázaložené na ruských lidových melodiích a dvou španělských pracích: ''Noc v Madridu'' (1848, [[1851]]) a ''Jota Aragonesa'' ([[1845]]).
Složil také několik desítek [[píseň|písní]], mnoho [[klavír]]ních skladeb a zřídkav menší míře skládal také i [[komorní hudba|komorní hudbu]] (např. ''Patetické trio pro klarinet, fagot a klavír'').
Jednou z menších prací, která si získala v posledních desetiletí pozornost, byla jeho „vlastenecká píseň“, pravděpodobně napsaná pro soutěž o [[státní hymna|státní hymnu]] z roku [[1833]]. Úspěch si získala ale o několik desetiletí později, kdy byla přijata jako národní hymna ruské federace během let [[1990]] až [[2000]].
Pokud chceme ocenit jeho podíl na ruské hudbě, musíme o něm mluvit v souvislosti s ruskou hudbou v té době. Je to hlavně protožeproto, že byl v této době silný sklon k hudbě od západních skladatelů. Jedno je však jisté a nepopřititelnénepopiratelné: on sám ovlivnil ruskou hudbu [[19. století]] neuvěřitelněneuvěřitelným způsobem a už jenom jeho přezdívka „otec ruské klasické hudby“ vypovídá o mnohém. VýznamnostVýznamně vse na jeho operách má iodrazil vliv Itálie, kterou si Glinka zamiloval, a který je známznatelný především v jeho opeře ''Život pro cara''. Jeho úspěch spočívá v tom, že nechal svůj ruský charakter prostoupit se západním kompozičním stylem, čímž vytvořil novou a důležitou předlohu pro budoucí ruské skladatele.
Na jeho počest byly po něm byly pojmenovány i tři rusnéruské konzervatoře:
* Státní konzervatoř v [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodu]] (Rusky: Нижегородская государственная консерватория им. М.И.Глинки) [http://www.uic.nnov.ru/abiturient/ngk/]
